Oproti KHL zůstal počet testů nepovolených látek na tuzemské hokejové scéně téměř neměnný. Každý rok provede Antidopingový výbor České republiky (který je certifikovaným tuzemským subjektem mezinárodní agentury WADA, pozn. red.) 50 až 60 kontrol jednotlivců. Do tohoto čísla jsou kromě mužské extraligy zahrnuty také druhá nejvyšší, juniorská a ženská liga.
Jak uznává Jan Chlumský z úseku dopingových kontrol a monitoringu, je tento počet i přes klidnou situaci v Česku málo. „Jsme limitováni naším rozpočtem na analýzy, což nám zabraňuje ve větším počtu kontrol. Proto provádíme u menších sportů, jako badmintonu nebo krasobruslení, třeba jen čtyři kontroly ročně.“
Dostane olympijský hokej další ránu? Záleží na Rusech |
Test jednoho sportovce stojí antidopingový výbor 5 až 6 tisíc korun. Při počtu kontrol, které jsou vyhrazeny pro lední hokej, dochází v mužské extralize k náhodnému testu zhruba v desítce zápasů, včetně play-off a přípravy. „Zpravidla vylosujeme dva hráče z každého týmu. Ke kontrole ale můžeme vybrat i konkrétního hráče na základě podezření, což je však v hokeji ojedinělý úkaz.“
Dané zápasy se určují také náhodně, aby se dostalo alespoň jednou na každý tým. „Ovšem může se stát, že na některé mužstvo se dostane třikrát a na jiné ani jednou,“ přibližuje praxi Chlumský.
Poslední případy v Česku - kokain, THC a meldonium
Pro porovnání, nejčastěji testovaným druhem sportu v Česku je atletika, v níž antidopingový výbor provedl v roce 2016 celkem 117 kontrol. Plavání bylo v témže roce pod drobnohledem 88krát, v závěsu za ním by se umístily cyklistika a fotbal. Lední hokej zaznamenal 63 kontrol.
„Pod naše kontroly spadá asi 86 sportů. Testy navíc rozdělujeme na mimosezónní a ty v průběhu jednotlivých soutěží,“ upřesňuje Chlumský. Mnoho sportovců, kteří by rádi dopovali, podle něj zkouší užít zakázané látky v přípravném období tak, aby během soutěže byly v těle nerozpoznatelné.
„Pozitivní nálezy z mimosoutěžní fáze už byly také v hokeji, kde hráči dopláceli na užití anabolických steroidů a jim podobných látek,“ přidává detaily Chlumský. V předsezónním období se ale hráči nemusí bát nálezů efedrinu, kokainu či THC, které se na listině zakázaných látek vyskytují až se startem mistrovských zápasů.
Právě kokainu se týkal nejzávažnější případ z posledních let, stopy drogy byly nalezeny ve vzorku Tomáše Kolafy z Ústí nad Labem. Držitel bronzové medaile z mistrovství světa osmnáctiletých dostal v roce 2015 čtyřletou stopku, což vzhledem k věku - v roce 2019 mu bude 35 let - znamenalo i konec profesionální kariéry.
Zhruba ve stejné době došlo k nálezu látky THC u hráče juniorské ligy. V dubnu 2016 pak bylo zjištěno, že ruský obránce ve službách Jihlavy Alexandr Grebeňuk užil meldonium. „V té době však ještě nefigurovalo na seznamu zakázaných prostředků, a tak hráč potrestán nebyl,“ komentoval zatím poslední dopingový nález tiskový mluvčí Českého svazu ledního hokeje Zdeněk Zikmund.
Americký fígl s astmatem
Sám Zikmund bývá osobně přítomen u kontrol při mezinárodních zápasech, kdy celému procesu asistuje. „Týmový lékař nebo já jdeme mezi druhou a třetí třetinou do místnosti, kde v přítomnosti zástupců mužstva soupeře vylosujeme čísla tří hráčů z každého celku. Jakmile utkání skončí, jsme povinni vybrané hráče bez prodlení dovést do antidopingové místnosti a tam s nimi setrvat až do konce odběru. To může trvat i několik hodin,“ popisuje Zikmund.
Zvýšení počtu testovaných hráčů v jednom utkání ze dvou na tři nastal po olympiádě v Soči roku 2014, kdy Mezinárodní hokejová federace (IIHF) zpřísnila požadavky. Kontinentální liga provedla zmíněné plošné testování, mezi třemi pozitivními nálezy byl i ten nejznámější případ ruského reprezentanta Danise Zaripova. Jeho původně dvouletý trest byl však v listopadu zkrácen na půl roku, útočník tak může znovu naskočit do hry.
Na mezinárodní hokejové scéně je výskyt dopingu ještě řidší, kromě nálezu v kategorii žen ale Zikmund vzpomíná na jeden kuriózní incident. „Při jednom z uplynulých šampionátů osmnáctek bylo mezi 23 nominovanými hráči USA hned 19, kteří brali prostředky ze seznamu zakázaných látek. Jenže pokud doložíte lékařským osvědčením, že medikamenty používáte na léčbu, můžete startovat.“
Drtivá většina amerického výběru tak zřejmě zneužívala léky na astma a poruchy pozornosti. „Bylo to zvláštní, ovšem podotýkám, že v souladu s regulemi,“ dodává Zikmund.
Mimo oficiální kontroly žádné preventivní „oťukávání“ v národních výběrech neprobíhá. Každý hráč totiž podepisuje reprezentační smlouvu, v níž se zavazuje, že zakázané látky nepoužíval a nepoužije. „Spoléháme na čisté svědomí hokejistů,“ nemá pochyb o reprezentantech Zikmund.
