Přemítal o tom, jestli pro národní tým nebyli nezdolní Američané komplexem. "Měli jsme smůlu. Titul jsme pořád nemohli uhrát."
Teď přemýšlí o tom, že in-line hokej už hrát nebude. "I když za dva roky je na Tchaj-wanu olympiáda v neolympijských sportech, tak tam možná pojedu," míní.
Teď je v Českých Budějovicích a připravuje se na nový ročník hokejové extraligy. V Mountfieldu vypomáhá za zraněného Jana Cháberu.
V Mladé Boleslavi se s tamním klubem dohodl na odstoupení od smlouvy. "Chtěl bych do německé ligy a to by pro mě bylo ideální," míní. Klub však ještě neupřesnil.
Loni měl smůlu. V pátém utkání sezony za Litvínovmu padl na koleno liberecký Procházka a měl natržené vazy. "Pak si pro mě přijel majitel Boleslavi, aniž by se mě ptal na názor," popsal. "Sezona potom nedopadla nejlíp, protože tam pro mě neexistovalo nic jiného než postup."
To se nepovedlo. "Titul v in-lajnu byl impulsem, abych se zase dostal do hokejového dění a abych zase chytal s radostí," prohodil.
Když má vyprávět nějakou historku, moc přemýšlet nemusí. Svého času hrál za Slavii a postoupil do extraligy. Bydlel přímo nad Činoherním klubem v Praze. Znal se s herci, kterým třeba domlouval led.
Tak si divadlo také zkusil. "Ukecali mě. Myslím, že to byl Sex noci Svatojánský, kde jsem hrál mrtvolu," rozesměje lidi kolem. "Ležel jsem asi dvacet minut přikrytej pytlema a hrál jsem ducha Oldy Víznera," vyprávěl. "Byl jsem mrtvola, která mávala na lidi. Myslím, že všichni, i herci, se dobře bavili."
 OBLÍBENEC. Martin Altrichter, který se osvěžuje, je veselá povaha. Proto je mezi fanoušky oblíbený. |
