Jak v Curychu berete zápas Ligy mistrů se Slavií?
Je to pro nás něco, u čeho si můžeme trochu oddychnout od ligy. V naší skupině D jsou jen tři týmy, takže čtyři zápasy pro každého, to je skoro jako play-off.
Je to teda spíš jako oddech, nebo je Liga mistrů pro vás něco víc než liga?
Nereprezentujeme jen sami sebe, ale celou švýcarskou ligu. Je to pocta, i když nejsem Švýcar, cením si toho. Před začátkem Ligy mistrů jsme byli navíc jako Švýcaři braní v této skupině spíše jako outsideři. Míváme i výpadky, ale dokážeme uhrát velmi dobré výsledky.
Vy jste působil v zámoří, v dresu St. Louis jste odehrál během čtyř sezon celkem 49 zápasů. Jak vám švýcarská liga sedí?
Je ofenzivní. A je to hodně bruslařská liga. I ti, co hrají třetí čtvrtou lajnu, jsou dobří bruslaři. Mně to vyhovuje.
Slavia hraje domácí zápasy na úzkém hřišti. Bude to vaše výhoda, že v Curychu máte naopak hodně široké?
Asi ano, přece jen by se naše rychlost měla projevit. Vyhovuje nám to. I mně osobně, rychlost je jedna z mojich předností.
Na co vás kanadský kouč Sean Simpson před zápasem se Slavií upozorňoval?
Že má pár velmi dobrých hráčů, ale její síla je v týmu jako celku. A hlavně, Slavia vždy najde nějakou cestu, jak vyhrát. Proto nesmíme hrát žádné hurá do útoku, musíme hrát s rozumem.
Vám osobně se v Curychu daří, hrajete v prvním útoku a patříte k nejproduktivnějším hráčům. Takže asi nelitujete svého návratu ze zámoří, že?
Zkusil jsem si to v zámoří, čtyři roky jsem hrál v NHL, ale nikdy jsem se tam nedokázal prosadit natrvalo. Ve Švýcarsku jsem spokojený, hokej je tu dobrý, i když ho někteří podceňují. Není to pro mě úpadek.
V týmu s vámi hraje i syn legendárního sovětského útočníka Vladmira Krutova. Je 24letý Alexej takový talent jako jeho otec?
Talentovaný je. A je znát, že má ruskou školu. S pukem skáče z jedné strany na druhou, aniž by ztratil rychlost. Jen by mu pomohlo, kdyby byl vyrovnanější.
Ale je to zajímavý pohled, když tu fandové nosí na zápasy na sobě dres se jménem Krutov. Ať už ten současný s číslem 61, které nosí Alexej, nebo starý s číslem 9, s nímž hrával jeho slavný otec Vladimir, který dva roky působil ke konci kariéry právě i v Curychu.
Samozřejmě, je to tak. Jeho otec je tu brán jako velká osobnost. Minulý rok se přijel podívat na zápas, byl i v kabině. Na ledě pak před zápasem pro něj udělali takovou oslavu.