Máme na chalupě vynikají "matčino" jablko a kožuchy, což je jablko tvrdosti betonu, ale na jaře už chutné a vynikající třeba na štrůdl. A což teprve starý strom švestek -doranče. Tak se jim říká, jiný název neznám.

Mame doma modré hrozny, jde snad o podnoz, spici ocka ktera vyrasila po deseti letech.(Na stejnych mistech u zdi, kde drive rostla reva bila ale zasla) Hrozny dozravaji na konci cervence, jsou sladke, chutnaji po boruvkach, netrpi na peronosporu.Kdyby mel nekdo tip na odrudu, budu rada;)

název Babče je asi místní tvar slívy která se jmenuje Pavče žluté nebo červené

Mám plnou zahradu starých odrud jablek, třešní, višní, slivoní. Rozdíl v chuti oproti těm supermarketovym není jen odrůdou, ale hlavně tim, kdy se sklízí. Já trhám ovoce zralé, je vynikající, ale nevydrží, ani trvanlivé odrudy jablek na jaře nejsou nic moc. V obchodě musí, tak se trhá nedozrálé, bez chuti,

Řekl bych, že ovoce pro současný obchod vydrží tak dlouho technologií skladování a ne trháním v nedozrálém stavu.

Pokud si pamatuji staříky, tak ti věděli, které jablko kdy utrhnout. Mnoho odrůd trhali právě částečně nedozrálé, aby potom ve sklepích déle vydrželo.

Při běžném skladování, většina i zimních odrůd na jaře nejsou žádný zázrak. Jen výjimečně nám v dobrém sklepě vydržela jablka do dubna v přijatelném stavu. proto dnes mnoho lidí si na zahrady sází jabloně, které vydrží v dobrém stavu do Vánoc a potom jdou do marketů.

Minimalne u jablek nemate pravdu (pokud jde o jablka z Italie), sklizi se zrale (nekdy az na hrane k prezralosti :-). Potom se ale uchovavaji v dusikate atmosfere a mohou tam lezet velmi dlouho. To ze nemaji vyraznou chut je dano zpusobem pestovani, kdy se do keru tlaci obrovske mnozstvi dusikatich hnojiv, strikaji se herbidibem a pesticidem, neustale se zavlazuji vodou. Vlastne se da rict, ze to co je na pulte vypada jako jablko, je to z jablone, ale je to chemicka koule.

Taky uz pestujeme starsi odrudy a z obchodu bereme jen minimalne a to spise na buchty apod. pokud chce snist clovek ovoce syrove, je lepsi "bio" (vypestovane bez prasku), casto nevypada pekne, je mensi, ale chut je lepsi.

Ono to jablko je stříkané ne jednou, ale třeba dvacetkrát. Bio taky nemusí být vždycky výhra, místo moderní chemie se to stříká třeba roztokem mědi (síran měďnatý), který je povolený. Měď je docela jedovatá a když se hromadí v půdě, tak to není zrovna ideální, protože na rozdíl od jedovatých sloučenin je měď prvek a nerozloží se nikdy.

Té "chemické" koule bych se určitě nebál u tuzemských druhů. Chemie je tak drahá, že se sice stříká až 15x za sezónu, ale tak malé dávky, že v konečném součtu to je s bídou 10% toho, co se stříkalo za socialismu.

Podle mne tu chuť ovlivňuje jednak odrůda ovoce a taky to, že se pořád zalévá. Takže chuť ovoce je vlastně vnitřně "naředěná" a není koncentrovaná, jako když si to vypěstuji sám.

prakticky všechno u nás roste a ještě více

Třeba domácí švestky se nedají chuti a sladkostí porovnat s tim co je v supermarketech.

Ještě by někdo mohl tyto odrůdy rozmnožovat a prodávat.

Sazenice domácích švestek koupíte. jen je problém se šarkou. Takže řada lidí kupuje odrůdy k této nemoci odolných i přesto, že švestka domácí je prostě švestka domácí.

To je důvod, proč není možné si například pochutnat na žádné "ponechané" odrůdě jablek ze supermarketů !

z dětských let vzpomínám na větší žlutočervené jablka ve kterých při zralosti hrkala v jadřinci jadérka

To bude Řehtáč. U nás rostl kdysi jeden strom u silnice, možná tam ještě je... Pro nás jako malé to byla hrozná zábava, ale chuťově myslím nevynikalo. Ale nevím, je to dost dávno a brali jsme "padanku" pod stromem - možná by pomohlo nechat to uležet ve sklepě...