Ten právě ve středu podepsal v Dortmundu roční hostování z Realu Madrid. „Konečně přišel někdo, kdo bude bránit a je zdravý," pochválil si Koller.“
Na hřiště přišel dvoumetrový český útočník první, kopal si s míčem, pravou, levou, pravou, levou, jako žonglér. Potom se rychle sehnul a míč mu padl za krk, kde zůstal jako přilepený. Bylo vidět, že kanonýr je v pohodě.
V šatně jste ale byli nějak nezvykle dlouho, skoro hodinu. Co se tam dělo?
Ále, trenér Sammer nám vyčinil za pondělí. Prohráli jsme 4:2 ve finále Ligového poháru s Hamburkem, dostali jsme tři góly v prvních osmnácti minutách, a to se nesmí stávat. Trenér měl proslov a ukazoval nám chyby na videu.
Křičel? Nadával? Matthias Sammer je přece hodně emotivní muž.
To je, ale dneska nás hlavně upozorňoval. Lajdáckost neodpouští.
V pondělí jste byl poražený, přesto teď máte šťastné dny, ne?
Hodně šťastné! Spoluhráčům jsem zaplatil oběd, který nám přivezli z italské restaurace. To je tady zvykem, když se někomu narodí prcek. Od pondělí už mám malou Hedviku z porodnice doma. Je to velká změna. Dřív, když bylo třeba volno, nebylo ve městě co dělat, kam zajít. Není tady moc zábavy, tak jsme jezdili na výlety jinam. Teď už budu mít vždycky co dělat, život tady má konečně smysl. Teda kromě fotbalu, ten je v Dortmundu výborný.
Oficiální fotografování s dcerou odmítáte. Proč?
Chci ušetřit ji i nás, je to naše soukromí. Chtěly nás natočit televize, vyfotit do novin, ale bráním se tomu. Ani mi to nepřijde pro veřejnost zajímavé.
Určitě jako pyšný táta přebalujete, koupete, jezdíte s kočárkem a ostatní po vás pokukují.
Ven jsme zatím nešli a koupání ještě taky nebylo, ale první přebalování mi celkem šlo. Všechno se točí kolem malé. Chci s ní být co nejvíc, jednou jsem v porodnici i spal.
A ještě řekněte, že vstáváte i v noci, když se rozpláče.
V pondělí jsem byl vzhůru celou noc. Zrovna jsme přiletěli z toho nešťastného finále, mně se nechtělo spát a malá nebyla k utišení. Tak jsem s ní byl a velká Hedvika si aspoň chvíli odpočinula.
To vám nevyspání nevadí při fotbale?
Já si to pak druhý den vynahradil a dnešní noc už byla v pohodě.
Vyzvídáte v mužstvu u zkušených otců, jaké jsou první měsíce s miminkem?
Říkali mi, že si užiju. Stefan Reuter má tři děti, trenér Sammer taky, tak mi povykládali.
A vy chcete kolik dětí?
Dvě určitě, pak se uvidí. Teď si ale dáme chvilku pauzu.
Tomáš Rosický, váš mladší spoluhráč z Dortmundu, se nevyptával, jak na miminko?
Byl se u nás v úterý podívat, ale malou si ani nepochoval. Bál se. A kdyby dítě chtěl, rozmluvil bych mu to. Třicet je ideální věk, on nemá kam spěchat.
Pokud se zázračně neuzdraví obránce Metzelder, právě Rosický bude v sobotu při ligové premiéře proti Schalke kapitánem mužstva. Není to zvláštní, že má dvaadvacetiletý hráč vést slavný Dortmund?
Rozhodl tak trenér, aby mladší přinutil k větší zodpovědnosti. Já bych pásku nechtěl. Měl jsem ji v žácích a pak už jen na poločas v reprezentaci. Rosa se role ujal, hned se při zápasech víc hádá s rozhodčími. I já ho budu poslouchat.
Vestfálské derby proti Schalke je vždycky vyhecované, tam se musí emoce držet. Dokážete to?
Já tomu nepodléhám, ale naše zápasy se Schalke a Bayernem jsou každou sezonu ty nejsledovanější. V každém jsou potyčky a červené karty. Prostě obrovská rivalita.
Sice říkáte, že tomu nepodléháte, ale třeba na jaře při zápase s Hamburkem jste se do krve pohádal s Tomášem Ujfalušim, svým spoluhráčem z reprezentace.
Jo, já byl tenkrát v ráži, seřval jsem všechny kolem sebe. Po zápase jsme si to vyříkali.
O německý titul by se s favorizovaným Bayernem měly bít Dortmund, Schalke, možná Hertha, ale váš tým na začátku není zrovna v ideální náladě. Těžce se zranili defenzivní hráči Evanilson a Frings, brankáře Lehmanna vám přetáhl Arsenal, zraněný je i Metzelder...
A Kehl v pondělí málem inzultoval rozhodčího, vrhnul se po něm úplně nesmyslně v poslední minutě a schytal flastr na šest týdnů. Určitě dostane i klubovou pokutu. Obvykle se platí pět tisíc eur, ale on asi zaplatí víc.
Kehl je další defenzivní záložník, s Fringsem byli sehraní a teď jsou oba mimo hru.
Sám jsem zvědavý, jak to bez nich ukopeme. Máme deset útočníků, zato skoro žádného obránce. Aspoň že se povedlo získat Conceicaa z Realu. To bude velká posila.
Nezdůrazňuje vám teď trenér při trénincích, ať jste všichni opatrní, abyste se také nezranili?
On nás spíš povzbuzuje, ať není panika. Jako hráč získal s Dortmundem titul v roce 1997, kdy kvůli spoustě zraněných hráli v útoku osmnáctiletý Ricken a devatenáctiletý Tanko. A stejně to zvládli.
Ale ta kupa zraněných vás stejně musí strašit, vždyť za pár týdnů budete hrát i kvalifikaci o Ligu mistrů. Nemáte náhodou od prezidenta Niebauma nůž na krku?
Nůž na krk nám nedal, ale řekl, že musíme postoupit! Bruggy jsou nepříjemný soupeř, znám je z belgické ligy. Je to tým bez hvězd, ale hodně silový.
I v bundeslize myslíte vysoko. Výš než na třetí místo, na kterém jste skončili naposledy?
To určitě. Musíme se s Bayernem prát o titul.
A máte na to?
Myslím, že jo. Chybí nám ale sebevědomí Bayernu. Oni velkohubě prohlašují, že jsou nejlepší v Evropě. Já vím, že z nás teď v Mnichově asi mají srandu, protože v poslední sezoně jsme měli snad o 17 bodů míň. Ale začíná se znovu, chceme být nejhůř druzí.
A svůj osobní gólový cíl máte?
Ani ne, jenom... Minule jsem dal třináct gólů v lize a osm v Lize mistrů, tak teď bych se chtěl zlepšit. Snad to vyjde.
