Je to rok a půl, co jste ze Slavie odešel do Janova. Jak se odchod seběhl?
Bylo to dost rychlé. Janov o mě projevil velký zájem a Slavia se ke mně zachovala hezky - pustila mě bez jakýchkoliv problémů.
Šel jste do jiné země a úplně jiného prostředí. Byl to velký skok?
Zas tak moc ne, fotbal je všude stejný. Rozdíly byly v detailech: v Itálii jsme od začátku víc pracovali na taktice, na tu se tady hodně dbá. Samozřejmě jsem se musel učit jazyk, ale zvládl jsem to celkem rychle. Po čtyřech nebo pěti měsících jsem už plynule mluvil.
A když jste chtěl, mohl jste si popovídat i česky, že?
Ano, naštěstí tam hrál Slovák Jura Kucka, který mi pomohl když jsem začal trénovat s áčkem. A ještě předtím v juniorce se mnou působil brankář Lukáš Zima a kluci ze Slovinska, se kterými jsem se bavil chorvatsky.
Pohled Miroslava Koubka, trenéra reprezentace U19"Říkám si, jestli těch změn u Stefana není moc. Šel mladý do Janova, a když to vypadalo, že zůstane v áčku, najednou odejde do ještě většího klubu. Ale pokud po něm AC toužilo, asi ví, co dělá. A že by mohl v budoucnu místo Česka hrát za Chorvatsko nebo Bosnu? Vím, že takové pokusy už byly. Ale při zápasech zpívá českou hymnu, bojuje za Česko. Věřím, že už je jeho rozhodnutí definitivní." |
Kdy jste začal trénovat s áčkem?
Nejdřív jsem se připravoval na střídačku s oběma týmy. Pak už jen s áčkem, dvakrát jsem také nastoupil v přátelských zápasech: proti třetiligovému týmu, který patří Gianluigi Buffonovi, pak proti Galatasarayi. Tuhle sezonu jsem měl v prvním týmu zůstat, počítali se mnou jako se čtvrtým stoperem.
Jenže nakonec se všechno vyvinulo jinak...
Už loni v létě se o mě zajímal AC Milán, tehdy to ještě nedopadlo. Teď se ale ozvali znovu, a protože prezidenti obou klubů mají výborné vztahy, rychle se dohodli.
Co jste si říkal, když jste se o zájmu AC dozvěděl?
Volal mi to táta, byl jsem nadšený. Je to tým, který sedmkrát vyhrál Ligu mistrů, hrály za něj největší hvězdy... Rozhodl jsem se hned. Dva dny po tom, co mi táta zavolal, už byla podepsaná smlouva.
Není na přestup do takového velkoklubu ještě brzy?
Myslím, že ne. Ani Janov není malý klub, je nejstarší v Itálii, má velkou tradici. Věřím, že tenhle přestup mi zase pomůže se posunout dál.
Jak vás v Miláně přivítali?
Viděl jsem se už s hráči áčka i s trenérem Allegrim, samozřejmě taky s lidmi z vedení. Všichni mi přáli štěstí. A abych byl tak úspěšný jako krajani, kteří tu hráli: Marek Jankulovski, Zvonimir Boban nebo Dario Šimić.
Krajani?
Ano. Nastupuji za českou reprezentaci, ale mám po rodičích ještě občanství Chorvatska a Bosny.
Co vás v první sezoně v AC čeká?
Zatím budu v juniorce, občas půjdu trénovat s áčkem. Řekli mi, že to, jak rychle se dostanu do prvního týmu natrvalo, záleží jen na mně. Věřím, že to bude co nejdřív.
Jak na vás zapůsobily největší hvězdy? Je mezi nimi někdo váš vzor?
To, co umí s míčem třeba Balotelli nebo Robinho, je opravdu neuvěřitelné. Ale vzory mám jiné, Thiaga Silvu a Sergia Ramose.
Jak vůbec vypadá běžný den mladého fotbalisty v Itálii?
Vstávám kolem sedmé a jdu na ranní trénink, který trvá zhruba 90 minut. Pak jedu domů, kde se teď většinou trochu učím, protože mě letos čeká maturita. V poledne jdu na oběd a kolem druhé už jsem znova na tréninku, který taky trvá přibližně hodinu a půl. Pak zas domů, odpočívat. A večer občas s klukama zajdeme na večeři.
Jste odchovancem Slavie. Jaký k ní máte dnes vztah? Sledujete tým na dálku?
Slavia je moje fotbalová máma. Naučil jsem se tam všechno a nikdy jsem tam neměl žádné problémy, proto to jednou klubu chci vrátit. Samozřejmě Slavii dál sleduju.
Co říkáte její současné situaci?
Trochu jsem se obával vstupu do sezony, protože když Slavia všechno vyhraje v přípravě, většinou jí to pak nejde na začátku ligy. Ale věřím, že se kluci brzy zvednou a už to půjde jen líp.
