Kdeže byly tyhle fotbalové akce k vidění? To domácí Borussia Dortmund porazila v sobotu v podvečer jedenáctku HSV Hamburk jedinou brankou zápasu z padesáté minuty. V přeneseném slova smyslu by titulek mohl znít: Rosický, Koller - Ujfaluši, Fukal 1:0.
Hned první minuty duelu před zaplněnými a v jednom kuse burácejícími ochozy ukazují, na co především Dortmund koupil Tomáše Rosického. Už ve 4. minutě jemným nákopem uvolňuje Ewerthona, tyhle své vycizelované šajtle pak předvádí ještě mockrát. A pak je tu se svou kopací technikou ještě na rohy, které pravidelně zahrává z obou stran.
Obr Jan Koller zase vítězí skoro ve všech hlavičkových soubojích, pokaždé míč dovede usměrnit na spoluhráče. V začátku zápasu přichází vzpomínaná akce, zakončená nádhernou střelou Rosického. Stejně tak po chvíli nabídne míč Rickenovi, ale střela končí vysoko nad. I on má další povinnost, při soupeřových standardních situacích se mění v úspěšného obránce a hlavičkuje míče do bezpečí.
Běží 11. minuta, první šance zápasu. V ní Koller po uličce Rickena. Ale českému útočníkovi není přáno, prudkou střelou z mírného úhlu trefuje jen brankáře. Po chvíli jde Rosický odvážně do hlavičkového souboje a posílá do úniku Ewrthona, ten však střílí vedle.
Ve 27. minutě vybuchne v hledišti gejzír nadšení, na dvou světelných tabulích svítí: Leverkusen - Nürnberg 0:1. To hraje domácím do noty, vždyť jsou v tabulce druzí, o dva body právě za Leverkusenem.
Po půlhodině hry Töfting, dánský záložník ve službách Hamburku, nešetrně převálcuje Rosického. A fanoušci dávají ohlušujícím pískotem najevo, že Tomáše, bývalého sparťana, mají už za své dítě. Když je faulován jiný domácí hráč, tolik povyku se zdaleka nestrhne.
Najednou osmašedesátitisícová aréna zahučí zklamáním, tabule hlásí, že Leverkusen vyrovnal.
Minutu před koncem poločasu Rosický znovu předvádí svůj neomylný vnější nárt. Vyšle míč z hloubi pole přesně na Amorosa, následuje přetažený centr, z druhé strany centruje Ewerthon a Koller má podruhé blízko ke gólu. Dělá to šikovně, leč brankář míč reflexivně zvedá nad břevno. Koller sedí metr v autu a nevěřícně kroutí hlavou.
"Přehazoval jsem ho dobře, jenže on to stehnem zázračně vytlačil nahoru," divil se Koller ještě po zápase. "Hlavně, že jsme vyhráli. Ale musím pochválit Milana Fukala, ten mi teda dával zabrat."
Druhý poločas se hraje sotva pět minut, odražený míč posílá domácí obránce Wörns dělovkou na branku, Ricken ho usměrňuje pod břevno. Hlediště šílí a z amplionů se nese ústřední melodie skladby "Go West", hitu devadesátých let. Dortmund vede 1:0.
Třináct minut po přestávce je v hlavní roli Fukal, už poněkolikáté před dortmundskou brankou. Tentokrát mu při střele chybí jen chloupek, v hledišti to zahučí úlevou. Obránce běží zpátky na kraj obrany se sepnutýma rukama, jako by prosil fotbalového pána boha, aby mu tohle nedělal. "Tak tomu se říká smůla," bědoval pak před kabinami Fukal. "Brankář Lehmann už neměl nárok, škoda."
Možná největší řev se éterem rozlehl, když tabule oznámily, že Leverkusen s Norimberkem prohrává 1:2. Písnička se ale opakuje, za tři minuty je skóre opět vyrovnané, pak už Leverkusen přidává další dva góly.
Fotbalisté Hamburku pospíchají, Barbarez přinutí Lehmanna k robinzonádě, na opačné straně servíruje Rosický do ideální šance Heinrichovi, ale ten hlavičkuje vedle. Pak Hollerbach stahuje Rosického za dres a za obrovského pískotu dostává žlutou kartu. Když je Rosický za chvíli střídán, tribuny ho vytleskávají a on jim stejným způsobem děkuje.
Zápas končí pro domácí hráče i publikum infarktově, to když hostující kapitán Albertz z přímého kopu posazuje míč na hlavu nekrytého Ujfalušiho. Hlavička jde ale nad. "To bych se vzteknul, mohli jsme je zničit," zlobil se Ujfaluši. "Moc brzo jsem vyskočil a pak už nešlo zamířit. Takže jedeme domů otrávení, jako vždycky, když hrajete solidně a prohrajete o gól."
Po posledním písknutí si Koller mění dres s Fukalem, mužstva jdou na děkovačku svým fanouškům, i těch z Hamburku je jich na severní tribuně požehnaně. Domácí fotbalisté házejí dresy do hlediště, Koller tentokrát věnuje jen spodní tílko a Fukalův dres si obléká naruby.
Fotbalové představení skončilo. Ochozy se pomalu vyprazdňují, oficiálně bylo oznámeno 67 500 diváků. Při kapacitě 68 500 byste ale tu tisícovku prázdných sedaček jistojistě nenapočítali.
 Dortmundský útočník Jan Koller se rozvičuje před ligovým duelem s Hamburkem; na zápas si ale rukavice sundal, zatímco jeho spoluhráč Tomáš Rosický si je ponechal. |
