Jistě, nečekalo se, že by Leicester znovu útočil na titul. Ale fanoušci doufali, že se bude pohybovat aspoň v klidném středu tabulky, v lepším případě třeba i bojovat o pohárové umístění. Jenže realita je zlá, Leicester se trápí.
Třináct kol, třináct bodů, záporné skóre, poslední čtyři zápasy bez vítězství... To vše dohromady znamená, že tým ze středoanglického města prožívá nejhorší start obhájce titulu v historii Premier League.
„Sestup je opravdu blízko, musíme reagovat,“ uznal trenér Claudio Ranieri už minulý víkend po porážce s Watfordem. „Čekal jsem, že to budeme mít těžké, ale netušil jsem, že přijdou až takové komplikace. Očekával jsem, že budeme mít trochu víc bodů.“
Napětí zatím v Leicesteru nepanuje. Když tým v sobotu znovu zaváhal a doma jen remizoval s patnáctým Middlesbrough, italský kouč hráče spíš omlouval.
„Jsou to lidé, ne stroje,“ říkal. „Minulou sezonu šlo všechno hladce, na co kluci sáhli, to vyšlo. Teď je to naopak. Proto je potřeba, aby si vzpomněli ne na minulý rok, ale na ten předminulý. Aby hráli se stejným nasazením jako tehdy, když se jim povedl velký útěk.“
Velký útěk? Ano, tím vlastně jízda Leicesteru za titulem začala. Tři měsíce byl klub na posledním místě tabulky, zdánlivě v beznadějné situaci, ale v závěru sezony 2014-15 začal vítězit, nakonec vystoupal až na čtrnácté místo a hned v následující sezoně zaskočil celý svět.
Díky tomu teď hraje Ligu mistrů, ve které se mu daří mnohem lépe než v domácí soutěži: nasbíral čtyři výhry, jednu remízu, dostal jen jeden gól a kolo před koncem má postup ze skupiny v kapse. Jenže to je teď podle Ranieriho vedlejší.
„Bojujeme na dvou frontách. Z Ligy mistrů jsme nadšení, s umístěním v Premier League jsme nespokojení. Proto musíme Ligu mistrů hodit za hlavu, zapomenout na ni. A soustředit se na to, co nás čeká v anglické lize,“ prohlásil narovinu.
V Premier League má Leicester o patnáct bodů méně než před rokem, na čelo už nabral propastnou osmnáctibodovou ztrátu.
„Máme dobrý tým, ale ne tak dobrý jako třeba Chelsea,“ uvědomuje si Ranieri. „Ale podívejte se, jak vypadala právě Chelsea minulou sezonu. Rok předtím vyhráli titul, pak jim to najednou nešlo. A teď? Mají navíc Kantého a Alonsa, ale jinak zůstali ve stejném složení - a jsou první. Proč? Takový fotbal zkrátka je.“
