Právě toho Žetysu, kam měli společně s Jakubem Chlebounem v zimě namířeno, s jehož mužstvem už trénovali, ale který jim těsně před podpisem smlouvy oznámil, že nabízené podmínky nemůže splnit.
"Ani jsem to tak nebral, i když jako pomsta to nebylo špatné," vypravuje osmadvacetiletý útočník, jenž právě v tomto zářijovém utkání vstřelil gól, na který bude dlouho vzpomínat. "Spadlo mi to tam snad ze čtyřiceti metrů," přibližuje jej bývalý hradecký fotbalista.
Nádherná trefa, která nadchla, ale Černému žádné zvláštní ocenění nepřinesla: "Nevím o tom, že by se podobná soutěž posuzující pěkné góly jako třeba v Česku organizovala v Kazachstánu . Tak jsem se musel spokojit s tím, že mě vyhlásili nejlepším hráčem zápasu."
Druhý rok daleko na východě od domova Černému přinesl v nejvyšší fotbalové soutěži nejvíc nastřílených gólů. V lize jich nastřádal sedm, víc jich nastřílel jen Bělorus Zenkovič, jenž však po problémech s penězi v průběhu sezony odešel.
"Nejvíc v kariéře jich je, ale je to trochu dané i tím, že jsem toho v Česku v první lize moc neodehrál," připomíná Černý. Jen po připomenutí, v české nejvyšší soutěži má Černý na svém kontě 62 zápasů, v nichž vstřelil pět gólů.
Letos nejvíc jich Černý nastřílel ve druhé polovině sezony, kdy se po odchodu Zenkoviče musel postavit na jeho místo v útoku. "Začátek sezony, kdy ještě on i další, kteří pak odešli, hrál, jsem si fotbal užíval. Pak než se ale dal tým znovu dohromady, to bylo velké trápení, závěr už byl zase v pohodě," vysvětluje fotbalista.
V závěru sezony, kdy hrál Akžajyk ve skupině o záchranu a nakonec na něj zbylo až poslední, přímo sestupové místo, také nastřílel nejvíc branek. Na záchranu to ale nestačilo. A zase u toho byl letos pro něj snad osudový Žetys.
"Chyběly nám sice odečtené body, ale právě domácí remíza 0:0 s Žetysem a další s Usť Kamenogorskem pro nás byly rozhodující ," je přesvědčený fotbalista, jenž se hodlá do Kazachstánu příští rok vrátit, i když do jiného týmu, "není důvod nic měnit.
