Když Šmicer mluví, i po telefonu snadno poznáte, že je hodně naštvaný. Sice občas prohodí vtípek, ale když má popsat, jak se cítí, řekne: "Na prd. Už mě to nebaví." Měl výbornou přípravu, nejlepší za čtyři roky, co je v Liverpoolu.
Na levém kraji zálohy získal pevné místo, střílel góly a fanoušci ho překvapivě zvolili nejlepším mužem léta. Nikdy přitom nebyl jejich oblíbencem. Spíš platil za hubeného chlapíka, který každou chvíli stoná.
"Tentokrát jsem byl v laufu," tvrdí. A pak to přišlo, před pár dny turnaj v Amsterdamu. Soupeř se chtěl obtančit po míči, jak to občas dělá Francouz Zidane, jenže ho patou nešikovně trefil do kolena.
"Vazy jsou v pořádku, ale čekám, až zmizí otok. Musím mít klid.“ Šmicer je na zranění nevídaný smolař. "Jediné, co jsem si pro léto přál, bylo zůstat zdravý. A zase kulhám."
Všechno vypadalo báječně. Liverpool sice koupil ofenzivní eso Kewella z Leedsu a dal mu Šmicrovo číslo 7, ale jako by právě tím českému reprezentantovi uvolnil nohy. "Říkal jsem si: A teď si to užiju, budu se bavit, nemám co ztratit. A šlo to. Vypadalo to skvěle, dával jsem góly."
Jenže: jakmile je možnost, aby se Šmicer vytáhl, obvykle si něco udělá. Loni třeba chytil skvělou formu a pak si při utkání reprezentace zlomil malíček a dva měsíce stál. I proto se po sezoně mluvilo o tom, že Liverpool nejspíš Šmicra prodá: "A nedivil bych se. Skoro všichni už mě odepsali."
Teď bude mimo jen pár dní, ale ligovou premiéru nestihne. Jestli se mužstvo v neděli rozjede, bude mít Šmicer o to těžší pozici. Aspoň něco mu dělá stálou radost: za pár dní se stane podruhé otcem.
"Nemocnici v Southportu, kde se narodila malá Natálka, už zrušili, tak teď doufám, že i druhé dítě bude jiné. Přece kluk!" rozesměje se.
Sám neví, co se narodí. "Kdybych si to nechal říct, přijdu o překvapení. Takhle mě to pěkně bere." A co když to bude druhá holka? "No co, je mi třicet, na kluka je ještě času dost."
