A zároveň se těšil na nadcházející vánoční svátky, které si vychutná v tradičním duchu. Hned první den roku 2014 pro něho začne nová etapa trenérského života.
Jaké jsou Vánoce u Vrbů? Dodržujete tradiční zvyky?
Jasně, kapr musí být. Čekám taky vždycky na zlaté prasátko a nejím do půlnoci maso. Ale je pravda, že ještě nikdy jsem ho neviděl... Takové Vánoce jsem zažíval jako malý kluk a teď i se svými dětmi.
Zkuste je tedy popsat.
Každý rok o půl šesté zazvoní Ježíšek a jdeme se podívat pod stromek. Obě dcery si i dneska, ve svých šestadvaceti a dvaadvaceti letech, dávají za okno přáníčko Ježíškovi, co by chtěly dostat. Jsou to všechno věci, které pořád fungují, i když spíš z hecu. Ne, že by dodnes věřily, že dárky jim donese Ježíšek. (smích)
Máte nějaký speciální rodinný rituál, který jinde není obvyklý?
Vždycky na Štěpána opékáme buřty na zahradě. Ať je teplo nebo zima, zelená tráva nebo půl metru sněhu. Na počasí nezáleží, sejdeme se celá rodina u mojí mamky. Bez toho by nebyly Vánoce.
Patříte mezi lidi, kteří dárky rozdávají nebo je raději dostáváte?
Teď bylo období, kdy jsem je spíše dostával (úsměv), ale hrozně rád je rozdávám. Mám radost, že v těchto dnech se potkávám se spoustou známých, které během sezony tolik nevídám. Posezení s nimi vždycky potěší.
Nakupujete dárky včas nebo vše stíháte až na poslední chvíli?
Na to já mám manželku! (úsměv) Takže to mám hrozně jednoduché, kupuji dárky jenom pro ni.
