Jaké pocity po prvním zápase máte?
Jsem samozřejmě rád, že jsme vítězství nakonec vydřeli. A i když s výkonem jsem úplně spokojený být nemohl, nad všemi dojmy převáží právě ty tři body. Vždycky je vstup do turnaje velmi důležitý, protože pak se hraje klidněji.
Hráči sami přiznávali, že se jim nedařilo dodržovat taktické pokyny.
Prvních třicet minut jsme byli lepší, dařilo se nám napadání, ale nevycházela finální přihrávka. Bylo tam hodně zbytečně zkažených míčů. Nešla nám hra do hrotu, hráči hodně drželi míč a tím se zbytečně vysilovali. Bohužel, k celkové hře mužstva musím říct, že zůstala za očekáváním.
Překvapila Austrálie něčím, nebo se potvrdily poznatky z pozorování?
Bylo to přesně podle našich sledování. Základní sestavu jsme netrefili jen na dvou místech, nastoupil brankář Bozanis a v záloze Kantarovski.
Po přestávce konečně přišel vedoucí gól, ale pak měli převahu Australané, i když si z ní šance nevypracovali. Co jste hráčům v poločase říkal?
Trošku jsem musel udělat průvan. Austrálie byla k poražení a věděli jsme, že naši hráči umějí podat lepší výkon, než jaký předvedli do přestávky. Bylo tam hodně třeba padesátimetrových sprintů a hráče jsme upozorňovali na to, že to zbytečně stojí hodně sil. Trochu jsme změnili rozestavení, zatáhli jsme Morávka víc dozadu a hráli aktivněji. Myslím, že se to povedlo.
Jenže soupeř se po inkasovaném gólu dostal do převahy.
To, že jsme se pak bránili, nepřičítám ani tak nějaké naší bázlivosti, ale spíše tomu, že Australané na tom byli o něco lépe kondičně. Nám se to ale podařilo eliminovat třemi střídáními, která vyšla. Pekhart s Wojnarem v podstatě zařídili penaltu a tím gól, Řezník naskočil deset minut před koncem do rozjetého mužstva a svou roli splnil.
Nebylo však riskantní poslat do boje s fyzicky vybavenými a důraznými Australany Tomáše Pekharta, i když téměř tři měsíce nehrál ani minutu?
Už před turnajem jsem říkal, že víme, že Tomáš se dokáže na velkou akci připravit. Riziko to ale trochu bylo. Poslali jsme ho na hřiště místo Rabušice, který v rámci svých možností odevzdal maximum, dal branku; a od Pekharta jsme čekali, že také pomůže. Byl určený na penaltu a proměnil ji.
Na Pekhartovi je vidět, jak po turnaji toužil. A nejen to, také z něho sálá chuť prosadit se.
Bere to jako šanci ukázat, co umí. V Tottenhamu se přes všechnu snahu neprosadil do prvního týmu, ve Slavii na jaře hrál také jen střídavě a ke všemu se pak zranil.
Proč české mužstvo dostalo pět žlutých karet?
Rozhodčí na mítinku před mistrovstvím upozorňovali, že budou mít opravdu přísný metr. Pět karet je ale přece jen moc a může nás to limitovat v dalším průběhu šampionátu.
Co jste říkal atmosféře v hledišti? Na Brazílii s Kostarikou byl stadion téměř plný, ale na zápas českého týmu se pak hodně diváků vytratilo.
Podle našich informací hrálo mužstvo místního Port Saidu ligu někde v Káhiře a fanoušci prý v době našeho zápasu dali přednost odchodu na televizi. Ale na našem vystoupení se to nijak neprojevilo.
