Skvělý dárek, radoval se Ujfaluši

B e l f a s t - Kapitán Nedvěd za ním přišel hned po zápase, poplácal ho po ramenou a pochválil: "Dobrá práce." Ve vlasech s čelenkou, kterou mu ušila snoubenka, zářil Tomáš Ujfaluši v reprezentační obraně. V den 23. narozenin. "Vítězství, to je perfektní dárek," radoval se mladý bek. Vzpomněli si vůbec spoluhráči na to, že máte narozeniny? Před zápasem mi popřáli Bejbl, Heinz a Látal, ale ostatní o tom nejspíš neměli ani potuchy. Až z nedělních novin se to dočetli, tak hned přišli s gratulací.

A s dortem?
To ne. Nic takového jsem ani nečekal.

Hrál jste výborný zápas, myslíte si to samé?
Obrana obstála, nedostala gól, jsem spokojený.

Hrál jste teprve druhý zápas za reprezentaci, neměl jste strach, že něco pokazíte?
Ani ne. Hlavně dobře začít, říkal jsem si. Zbytečně nekazit a vyhrát pár soubojů. To se povedlo.

Cítíte, že ve středu proti Dánsku budete hrát znovu?
Mám šanci, snad jsem nic nezkazil.

Máte výborný odhad, kdy na hlavičku vyskočit. Kde jste se to naučil? Nikde, mám to asi vrozené.
Táta mě u nás v Rýmařově trénoval do sedmé třídy, ale výskok nebo odraz jsem nikdy zvlášť necvičil.

První tři bitvy ve vzduchu jste vyhrál, to není proti Severním Irům moc obvyklé.
Obvyklé to není, protože ostrované jsou slavní hlavičkáři, ale tihle útočníci byli malí, oba tak o pět centimetrů menší než já. Cítil jsem za povinnost, abych hlavičky vyhrával.

Kdy vám bylo nejhůř?
Zatrnulo mi před koncem zápasu. Zbytečně jsme se stáhli, nechali Iry moc hrát a nestíhali jsme bránit. Mohlo se všechno pokazit. Stál jsem u toho, když Gray nastřelil břevno. Pak se míč odrazil a já ho nemohl odkopnout.

Proč ne?
Bál jsem se, abych nefauloval. Mohl jsem Graye trefit šlapákem, byla by penalta. Instinktivně jsem ucuknul. Jen jsem čekal, co bude, naštěstí tu dorážku vykopl z prázdné branky Týce.