Mezi aktiva první muž českého fotbalu řadí posílení pozic v orgánech FIFA a UEFA, pořádání významných akcí UEFA na české půdě, přijetí do Konvence rozhodčích UEFA a mimo jiné i významný finanční příspěvek od UEFA na likvidaci fotbalových škod způsobeným loňskými povodněmi.
Vedle úspěchů diplomatických lze za úspěch na poli sportovním považovat například zvýšení prestiže domácího poháru, znamenitě rozehranou kvalifikaci pro evropský šampionát jedenadvacítek i založení nové tradice uspořádáním prvního ročníku Superpoháru, v němž se budou pravidelně utkávat ligový mistr a vítěz domácí pohárové soutěže.
Na druhou stranu se Hašek, který byl svazovým předsedou zvolen loni 27. června, musel vyrovnat i s neúspěchy.
Co vy osobně považujete od loňského června za vaše prohry?
Po zvolení jsem měl hodně těžký začátek i tím, že jsem se vedle předsednictví rozhodl pomoci národnímu mužstvu a ujal jsem se ho coby trenér. Takže mě hodně mrzelo, že se mi nakonec nepovedlo tu špatně rozehranou kvalifikaci zvrátit a na mistrovství světa postoupit. A samozřejmě se nezbavuju toho dílu osobní zodpovědnosti.
Hodně rozčarovaný jste byl i po poslední valné hromadě fotbalového svazu, která začátkem června volila novou svazovou odvolací a revizní komisi. Jedenašedesát delegátů zvedlo ruku pro činovníka Lněničku, pod jehož vedením ORK v poslední době došla k rozkolu.
Rozhodnutí zmíněných delegátů jsem opravdu nechápal. Tím spíš, že valná hromada byla svolána, aby se zvolila nová komise. Lněničkovo znovuzvolení mě opravdu hodně překvapilo a zklamalo.
Naštěstí pro fotbal však Lněnička zůstal v komisi osamocený, v pětičlenné komisi už není šéfem a další čtyři členové jsou noví lidé s odlišnými trendy, než jaké prosazoval Lněnička.
Noví členové odvolací a revizní komise mají naprostou důvěru mou i ostatních kolegů ze svazového vedení. Víc bych to nechtěl komentovat.
Lze ale říci, že z 202 delegátů valné hromady se jich 61 vyprofilovalo do role vašich odpůrců. Což je pro vás jistým signálem.
Ten signál ale v žádném případě neznamená, že to zabalím. Kdepak, tenhle boj já nevzdám.
Co ještě vás na české fotbalové scéně trápí či znepokojuje?
Bohužel, na svazu se hromadí stížnosti klubů z nižších soutěží na rozhodčí. Tady musíme začít od okresů a měl by se také změnit statut řídící komise pro Čechy. V budoucnu by rozhodně měla mít větší pravomoce. Ale celkově tu jde o složitou záležitost.
A co vlekoucí se kauza týkající se nástupnictví klubů, které mají v názvu Bohemians?
Ani tohle mě samozřejmě těšit nemůže. Všechny podklady jsme předali našim právnickým kancelářím a teď nezbývá než věřit, že v dohledné době se všechno definitivně vyřeší.
Co vás během ročního šéfování českému fotbalu naopak potěšilo?
Podařených věcí je samozřejmě víc, což mě může těšit. Ať už je to posílení českých pozic v orgánech FIFA a UEFA, oživení myšlenky na vznik Superpoháru, zvýšení finanční částky, kterou pro domácí fotbal produkuje marketingová společnost STES, spolupráce s Asociací českých sázkových kanceláří, která má zabránit podezřelým sázkám na některé zápasy. A mohli bychom připomenout mnoho dalších povedených tahů.
Můžete konkretizovat zvýšený tok peněz do prvoligových a druholigových klubů ze STES?
Už letos půjde do těchto klubů o dvacet milionů korun víc, příští rok se částka navýší o dalších devatenáct milionů. Celkově se příspěvek od STES zvedne ze sto dvaceti čtyř milionů ročně na sto šedesát tři milionů korun. Jednoznačně je znát trend finanční stabilizace našich profesionálních klubů.
A peníze pro národní mužstvo?
Připravuje se podpis nové smlouvy o prodeji televizních a marketingových práv národního týmu pro zápasy v zahraničí. Bude to až trojnásobně výhodnější než dosavadní kontrakt. Kvůli obchodnímu tajemství konkrétní být nemůžu, ale půjde o nárůst v desítkách milionů korun.
Pod vaším vedením se také přímo ve fotbalovém svazu událo dost užitečných změn. Můžete přiblížit ty hlavní?
Určitě hodně užitečným tahem bylo jmenování Vladimíra Šmicera manažerem národního mužstva, přínosem je ustavení funkce technického ředitele svazu, do níž přišel bývalý ligový fotbalista a později trenér Dušan Fitzel.
Přibyli také profesionální trenéři mládežnických reprezentací.
Národní týmy šestnáctiletých a sedmnáctiletých zastřešuje Josef Csaplár, osmnáctku a devatenáctku Jaroslav Hřebík. V obou případech jde o renomované kouče, k nimž navíc přibyl poprvé profesionální svazový trenér mládežnických brankářů Petr Kouba, další na slovo vzatý odborník.
Mezi úspěchy na sportovním poli lze řadit i posílení prestiže domácího poháru.
Stalo se tak díky partnerovi, kterého jsme pro tuto soutěž získali a pohár nese jeho jméno. Všichni cítíme, že renomé současného Ondrášovka Cupu bylo lepší, než tato soutěž měla v minulých letech. A projevilo se to i na celkové návštěvnosti. Vždyť přes osm tisíc diváků na finále na Letné, přičemž hrály mimopražské kluby Plzeň a Jablonec, to je na české poměry nádhera. Vždyť na loňském pohárovém finále na Strahově přišlo na zápas Teplic se Slováckem necelých pět tisícovek.
Pokud jde o českou fotbalovou diplomacii, rozhodl jste se kandidovat do výkonného výboru UEFA. Volební kongres Evropské fotbalové unie proběhne příští rok v březnu v Paříži.
Ano, rozhodl jsem se do toho jít, přestože šance na zvolení jsou mizivé. V podstatě jde o dvě volná místa na dost kandidátů.
Volit se bude na celkem osm postů, ale předpokládá se, že šest dosavadních členů exekutivy své pozice obhájí. Proto tedy v podstatě půjde jen o dvě místa. Přesto, proč soudíte, že šance na vaše zvolení je malá?
Ve výkonném výboru sedí předseda Slovenského fotbalového svazu pan Laurinec a ať je to jak chce, venku pořád převládá názor, že Česko a Slovensko jedno jsou. Proto si myslím, že delegáti dalšího člověka z bývalého Československa nezvolí. Ale proč to vzdávat před bojem?
Platí i po roce, že za šéfování českému fotbalu nepobíráte plat?
Samozřejmě platí. A platí to i o ostatních členech výkonného výboru, protože všichni jsme dobrovolnými volenými funkcionáři.
