"Beru to od něj jako totální nezodpovědnost vůči spoluhráčům. Nemám pro to omluvu," bez rozpaků prohlásil trenér Karel Brückner.
Kritika se na Poláka valila ze všech stran, červená karta může vážně ovlivnit jeho další reprezentační kariéru.
Třeba mu Brückner přestane věřit. Přitom právě na Poláka se spoléhalo, že se stane novým tahounem a své role se ujme už v kvalifikaci o mistrovství Evropy 2008.
Jak dlouho jste na ten průšvih z Německa zapomínal?
Týden mi ležel v hlavě, pořád jsem si přehrával, jak se to mohlo stát. Užíral jsem se. Taková blbost. Pořád si na to sem tam vzpomenu, ale snažím se spíš koukat do budoucna. Čeká mě nová sezona v Norimberku, nová kvalifikace, nové zápasy.
Ale fanoušci si vždycky řeknou: To je ten vyloučený Polák z mistrovství světa.
Já potřebuju zapomenout, protože jinak bych se z toho nevyhrabal. Už to prostě nevrátím. Rodina stála při mně, s manželkou jsme vyjeli do Paříže na svatební cestu, protože před šampionátem jsme ji nestihli. Na Eiffelovce člověk musí přijít na jiné myšlenky. Manželka byla hromosvod, se kterým jsem zapomínal. Ona to chápe.
Všechno se hodilo na mě
A myslíte, že to chápou i fanoušci?
Nevím. Všechno se hodilo na mě kvůli jedné červené kartě. Za celý nepovedený turnaj najednou mohl Polák.
To bych neřekl, ale vyloučení poslední zápas podstatně ovlivnilo.
Já vím. Přitom bych řekl, že jsem s Italy nehrál špatně, cítil jsem se silný, naprosto v pohodě. Jenže.
Jenže v poslední minutě první půle přišlo vyloučení.
Byla to hloupost, velká hloupost. Chtěl jsem tomu... Kurnik, jak se jmenuje? Totti. Chtěl jsem ho prostě dorazit, zkusit vybojovat míč. Ale podjela mi levá noha a druhou jsem ho podrazil. Už když jsem zahlédl rozhodčího, jak se ke mně blíží... Nerad na to vzpomínám. Oslabil jsem mužstvo, přitom jsme potřebovali hrát v jedenácti, abychom měli šanci zápas otočit a postoupit. Byl jsem na sebe strašně naštvaný.
Vnímal jste, co se děje kolem vás?
Skoro vůbec. Kluci přišli do kabiny, hecovali se a já jen držel hlavu v dlaních. Chvílemi jsem koukal na televizi a modlil se, aby to otočili. Byl jsem ztracený v myšlenkách.
Zlomit si nohu je horší
Byl to ten nejhorší pocit v životě?
Řekl bych, že jo. Největší akce, která ve fotbale existuje, těšil jsem se celý rok, že si na mistrovství zahraju. A pak to dopadne nejhůř, jak může. Ale když se na to dívám zpětně, říkám si, že mnohem horší bylo, když jsem si zlomil nohu. Po vyloučení se dostaneš do hry za týden nebo za dva, se sádrou nemůžeš nic.
Trenér Brückner vás dost drsně zkritizoval, vlastně vás přibil na kříž.
Chápu, co řekl. Bezprostředně po zápase s člověkem lomcují emoce. Nejdřív jsem se chtěl bránit, ale nebylo to vhodné. Byl jsem hodně zranitelný.
Mluvil jste s Brücknerem od té doby?
Jen po příletu do Prahy. Přede všemi řekl, že jsem udělal chybu, ale ten zápas jsem neprohrál. Poděkoval nám za to, jak jsme na mistrovství hráli, a že se nestydí.
Myslíte, že to vyloučení může ovlivnit vaši kariéru v reprezentaci?
Pokud ve mě má trenér důvěru, tak mi ji dá znovu. Pokud ji ztratil, tak bohužel.
To se dozvíte možná už v půlce srpna, kdy trenér oznámí nominaci na přátelský zápas se Srbskem. Pochybujete, jestli se ve výběru objevíte?
Nevím, jestli mám odpovídat. Jsem zvědavý.
Oddechnete si, pokud v nominaci budete?
K tomu se zatím nechci vyjadřovat.
V prvním kvalifikačním zápase ve Walesu navíc 2. září nemůžete hrát kvůli trestu.
Jeden zápas si odsedím, ale snad všem dokážu, že si zasloužím být v nároďáku. Udělal jsem hloupost, nechtěl jsem. První vyloučení v áčku, přitom jsem ani žlutých karet moc nedostával.
Budete se víc krotit?
To bych neřekl. Musím vědět, co udělat, abych byl platný. Můj styl je založený na důrazu, krotit se nemůžu. Jen se nesmím chovat hloupě. Ta zkušenost by mě měla ovlivnit. Pozitivně. Věřím, že budu ještě silnější než předtím.
Musíme se otřepat a žít dál
A jak to může ovlivnit celý tým? Na mistrovství přijelo Česko jako druhý tým světa a odjíždělo už po základní skupině.
Věřím, že nás to nesrazí. Nesmí. Chceme přece postoupit na mistrovství Evropy a nemyslím, že by v kvalifikaci bylo snazší napravovat nezdary. Proto musíme od prvního zápasu makat naplno.
Vážně v mužstvu nemůže zůstat nepohoda?
Musíme zapomenout, že se mistrovství světa nepovedlo, jinak se z toho nevyhrabeme. Neříkám, že veřejnost zapomene hned, lidé mají před očima obrázek, jak smutně Češi končí. Pro hráče je ale důležité se otřepat a žít dál.
I po krachu na šampionátu zůstává tým téměř totožný. Jen záložník Poborský ohlásil konec reprezentační kariéry, skončil taky asistent Beránek a netrpělivě se čeká, jak se vyjádří Pavel Nedvěd.
Věřím, že zůstane. On sice říká, jak je opotřebovaný a strhaný, ale na hřišti je pořád skvělý. Jako robot. Musí to pro něj být veliký fyzický i psychický zápřah, sám se musí rozhodnout.
Baroš bude zase v pohodě
Právě vy byste měl být tahounem reprezentace po Nedvědovi. Aspoň se to říkalo před šampionátem.
Rád bych, aby to byla pravda, ale jsou tu jiní kluci, kteří už mančaft táhli jako mladí. Tomáš Rosický, Petr Čech v bráně.
Snad se po bouřlivém letním flámu uklidní taky Milan Baroš, který byl ještě před dvěma lety nejlepším střelcem mistrovství Evropy.
Já se Barymu nedivím. Člověk si někdy potřebuje vyčistit hlavu. Kolika slavným fotbalistům se to stalo a pořád jsou skvělí. I Bary bude O.K. Všichni zapomenou, že vyváděl, zase bude střílet góly, zase nám bude vyhrávat zápasy.
Slováci budou nebezpeční
Na podzim hraje Česko v evropské kvalifikaci čtyřikrát. Nebezpečně vypadají především souboje na Slovensku a v Irsku, souhlasíte?
To jo. Tam bych si dával hodně bacha. Irové jsou doma velice silní, houževnatí. Nesmějí nám vnutit svůj tvrdý ostrovní styl. A Slováci? Ti jsou stále lepší. Mistrovství světa přece prohráli až v baráži.
Ve vašem Norimberku se můžou hecovat české a slovenské kolonie. Galásek, Polák a Nikl proti Vittekovi s Mintálem.
Taky že už hecování probíhá. My víme, že Slováci budou nebezpeční. Hlavně Róbert Vittek je vynikající útočník. Hodně silný s míčem, má zrychlení, dobře zakončuje. Je potřeba ho pořád obtěžovat, třeba se nechá otrávit.'
V hokejových bitvách obvykle platí, že Slováci jsou proti Čechům příliš motivovaní. A proto prohrávají.
Taky se mi zdá, že jsou na Čechy od rozdělení nějací naštvaní, ale neřekl bych, že se to teď projeví v kvalifikaci. lováci mají velmi dobrý tým, zkušený. Nejde jim o řevnivost dvou států, jde jim o fotbal. Chtějí postoupit.
Ale to chtějí taky Češi, Němci nebo Irové. Kdo je podle vás favoritem skupiny? Papírově Německo a my, jenže podle papírů se fotbal nehraje. O Němcích jsem si na začátku mistrovství světa říkal, že budou rádi, když postoupí ze skupiny. Oni se přitom rozehráli, našli v sobě sílu, pohodu, vyřadili Argentinu a málem došli až do finále. My měli smůlu, oni štěstí. Třeba se to otočí.
Reprezentanti v klubech: pohárové bitvy i druhá ligaP r a h a (jap, šve) Reprezentanty čeká nabitý podzim. A to nejen v národním týmu. Co má před sebou 10 českých es ve svých klubech? Petr Čech (Chelsea). Pokusí se potřetí v řadě dobýt anglický titul a hlavně: klub ruského miliardáře Abramoviče potáhne za trofejí z Ligy mistrů, kde třikrát skončil před cílem. Do tvrdých bojů se Chelsea vydatně posílila, přišel střelec Ševčenko nebo záložník Ballack. Začátek sezony Čech možná nestihne, je po operaci ramen. Pavel Nedvěd (Juventus). Velká neznámá. Ve středu se alespoň konečně svěřil, že zůstane věrný Juventusu, který po korupční aféře spadl do druhé italské ligy. Klub do sezony vstoupí se sedmnáctibodovým odečtem a vybrakovaným týmem, což nenasvědčuje možnost okamžitého návratu mezi elitu. Tomáš Rosický (Arsenal). Vysněný přestup do Arsenalu vyšel, teď si Rosický musí vybojovat místo v sestavě. Vybral si číslo 7, které jako kluk miloval, teď musí přesvědčit na hřišti. Arsenal má konečně nový stadion, tým plný talentů a smělý plán: vyhrát Ligu mistrů, kam se musí kvalifikovat ze 3. předkola, a soupeřit s Chelsea a Manchestrem o mistrovský titul. Jan Koller (Monako). Druhé z dortmundských dvojčat, které změnilo dres. Koller si zařídil klidné fotbalové stáří. Monako, daňový ráj na francouzské Riviéře, poskytne celé rodině pohodlný život a jemu roli hvězdy mužstva, které se chce z 10. příčky vyšplhat k pohárům. Hlavní změna: doma už nebude hrát před 80 tisíci diváků, ale sotva desetinou. Milan Baroš (Aston Villa). Dlouhý letní flám skončil, mladý útočník se omluvil, že svým chováním pobuřoval, a vrátil se do Aston Villy, klubu bohaté minulosti a vratké současnosti. Nejspíš pořád věří, že do konce srpna přestoupí. Pokud ne, musí si zlepšit reputaci. Tomáš Ujfaluši (Fiorentina). Žádná Liga mistrů, do níž měly "fialky" namířeno. Ale ani krušný rok ve druhé italské lize, jelikož trest za korupci byl zmírněn. Mužstvo šéfa reprezentační obrany jde do sezony s minus 19 body a vírou, že tenhle odečet neznamená boj o záchranu. Marek Jankulovski (AC Milán). Další obránce z potrestaného klubu. Milán se však v první lize udržel a dokonce smí jít do předkola Ligy mistrů. Levý bek věří, že bude hrát mnohem častěji než minulý rok, kdy dokonce uvažoval o odchodu. Tomáš Galásek (Norimberk). Po přestupu z Ajaxu nafasoval číslo 6 v Norimberku, vyléčil si pochroumané koleno a vyzkouší si bundesligu. Bude zajímavé sledovat, jak se v klubu adaptuje vedle Jana Poláka. Oba totiž plní v reprezentaci roli defenzivního záložníka. Vladimír Šmicer (Bordeaux). Až se uzdraví, čeká ho znovu slavnostní sezona. Zahraje si Ligu mistrů. Zažil ji v Lens, s Liverpoolem dokonce vyhrál. Teď ji okusí jako první český hráč do třetice. David Rozehnal (Paříž). Měl by pomoci klubu konečně nahoru, 9. místo z minulé sezony byla bída. Kdy začínají ligyFrancie 5. srpna * Italská liga možná kvůli korupčnímu skandálu začne později |
