Myslíte, že trenér Brückner tuhle úspěšnou statistiku zná?
To byla náhoda. Pásku by měl po Nedvědovi logicky převzít Karel (Poborský).
Jenže on se nechal slyšet, že ji nechce, navíc je zraněný. Vybírejte dál.
Tak Honza Koller, to je jasné. Má na to věk, v mužstvu je dlouho. Hlavní je, aby měl u ostatních respekt, a to Honza má.
Hned po Kollerovi máte ze základní sestavy nejvíc startů vy. Navíc jste už byl kapitánem Dortmundu.
A pořád jsem tam jako zástupce. Obrovská zkušenost. Jenže nároďák? Nejde o to, aby mi bylo třicet, ale vážně mám ještě dost času.
Role kapitána není jen na hřišti. Co se musí změnit, když se Nedvěd vzdal reprezentace?
O tom se moc povídá, jsou to jenom řeči. Podívejte, Pavel je velký hráč, kterého snad ani nejde nahradit, ale i bez něj jsme odehráli dobré zápasy. Ano, nevyhráli jsme. Důvod? Špatná koncovka, ne Nedvěd.
Vy musíte jeho roli převzít na hřišti. Oběhat celé hřiště, střílet.
Já na ty řeči nejsem. Nechte mě hrát a bude to v pohodě.
Je vám čtyřiadvacet...
... ale po zápase se cítím na dvaatřicet. Ne, teď vážně. Tvrdím, že fotbalista bývá na vrcholu v osmadvaceti, takže teď jsem ve druhé fázi kariéry. Pořád střádám na ta svoje nejlepší léta. Fotbal mě baví, je to můj život.
Cítíte, že stárnete?
Právě ne. Cítím se na dvacet, pořád jsem mladej. Tedy až do chvíle, než dohraju zápas.
Nemyslíte, že už byste měl změnit klub? V tabulce je Dortmund znovu až devátý.
No, v Dortmundu svou kariéru nezakončím... Ale nechci odcházet za každou cenu. Mohl jsem v létě po mistrovství Evropy, měl jsem velice zajímavou a lukrativní nabídku z Porta. Říkám si: Tohle není, co jsem vždycky chtěl, ještě počkám.
Na Barcelonu? Na Real Madrid?
O tom se teď nechci bavit.
Nedávno jste si zranil břišní sval a teprve v sobotu hrál poprvé bundesligový zápas.
Nebyl to žádný zázrak. Norimberk na mě nasadil osobního hlídače a ani mančaftu se moc nedařilo. Remizovali jsme 2:2.
Zraněné místo už je v pořádku?
Doktoři sice říkají, že utrhnout znovu by se to nemělo, ale úplně zahojené není. Už po tréninku to bolí. Prý je to normální.
Musíte nějak speciálně cvičit?
Ne, nesmím to namáhat.
Na začátku sezony jste tvrdil, že tak dobrý pocit jste ze svého fotbalu ještě neměl.
Ta pauza mě zabrzdila, ale nebyla tak dlouhá, abych o sobě začal pochybovat. Ležel jsem osm dní, ale cítím se dobře.
Vaše přítelkyně Radka Kocurová uvádí počasí na Nově, asi se nemohla z práce utrhnout, aby za vámi přijela. Nebyla to nuda?
Ten týden to nebylo tak strašné. Přijela mamka, odpočinul jsem si a pak do toho zase vletěl. Dvakrát denně trénink, byla to honička. A Radka? Já Novu nechytám, ale jednou jsem ji viděl na videu.
A jaké to bylo?
Jo, dobrý. Ale už si nepamatuju, jestli zrovna pršelo.
