"Dojem z tohoto údajného kandidáta mám poněkud rozpačitý, protože neřekl nic o svých programových záměrech," kroutí hlavou nad pátečním vydáním MF Dnes zastupující předseda fotbalového svazu Jan Obst. "Nevím, co a jak by chtěl pro fotbal udělat. Takže si zatím nedokážu udělat názor, zda by to byla dobrá, či špatná volba."
Informace, že Březinu oslovili dva vlivní muži - Peter Kovarčík, majitel firmy Teleaxis, a Jaroslav Vacek, šéf společnosti STES, která přispívá na financování domácích profesionálních klubů a reprezentace - se tak docela nezakládá na pravdě.
"Ve čtvrtek jsme se s panem Kovarčíkem sešli a on mi sdělil, že má vhodného kandidáta na fotbalového předsedu. A řekl, že je to ministr Březina," líčí Vacek schůzku. "Samozřejmě, že když se na vás někdo vytasí s ministrem, musíte o tom zapřemýšlet. Já Kovarčíkovi odpověděl, že je to zajímavý typ. Nic víc, nic míň."
Vacek dále uvedl, co zmiňoval už před nedávnem. "Ať už jde o ministra, či kohokoli jiného, musí ho navrhovat fotbalové hnutí, nikoli obchodníci, hráči a další." V podobném duchu promluvil i úřadující svazový předseda. "Kovarčíkovy iniciativy na mě dělají dojem, jako kdyby o novém předsedovi měl rozhodovat jen on a nikoli delegáti červnové valné hromady," podivil se Obst.
Březina i Kovarčík se mýlí, pokud hlásají, že kandidáta na předsedu svazu může navrhnout jen jeden fotbalový klub. V Březinově případě se přitom spoléhá na Bohemians, za něž před lety hrál. "Podle platných stanov musí kandidáta na předsednickou funkci navrhnout alespoň dva krajské, nebo čtyři okresní fotbalové svazy, či sedm klubů od první ligy po divize," připomíná Jan Obst.
Kovarčík se v poslední době usilovně snaží proniknout do vedení fotbalového svazu. Velkou šanci vidí v pádu Chvalovského a při chystané červnové demisi celého výkonného výboru. Údajně mu jde o fotbalovou mládež, pro níž by zřídil funkci svazového místopředsedy. V lednu 1999 měl ještě jiný názor na věc. "O žádnou funkci ve svazu neusiluji, zůstanu u své práce v Teleaxisu," prohlašoval tehdy rezolutně.
Stejně jako dnes i tenkrát Kovarčík sliboval, že je schopen přinést do fotbalu víc peněz, než dává Vackova marketinková společnost STES. Tehdy STES produkoval 120 milionů korun ročně, z toho 80 milionů šlo do prvoligových a druholigových klubů, zbytek patřil reprezentaci. "Pro začátek jsem schopen dát jenom klubům sto dvacet milionů," nechal se slyšet Kovarčík. Z těchto slibů nakonec sešlo.
Dnes STES ročně dává fotbalu kolem dvou set milionů korun a Kovarčík opět volá, že by to mohlo být dvakrát tolik. "Myslí to tak, že pokud by přišel do fotbalu, dávala by jeho firma k naší částce dalších dvě stě milionů," upřesňuje Vacek. "Musím k tomu říct, co říkám léta - nebráníme se spolupráci s někým, kdo chce fotbalu finančně pomoci. A už v lednu v devětadevadesátém jsem také upozorňoval, že kluby chtějí záruky, nikoli sliby."
Před dvěma roky byl Jaroslav Vacek pro Kovarčíka až nepřijatelnou osobou. "S firmou STES jednat nemíním, partnerem je pro mě jen Chvalovský," prohlásil Kovarčík před šestadvaceti měsíci. Dnes se však šéf Teleaxisu uznávanou a respektovanou osobou sportovního byznysmana Vacka velice rád zaštiťuje. Zda to Kovarčík tentokrát myslí s fotbalem vážně a především seriozně, to by měla ukázat blízká budoucnost.
