Právě takhle to reprezentační kapitán vysvětloval v hloučku novinářů u libereckého stadionu, necelou hodinu po utrápeném jednobrankovém vítězství nad Kyprem.
Podobně mluvil už po sobotní pražské prohře s Německem. Když se ho novináři ptali, co oním jiným fotbalem myslí, jen se pousmál a řekl: "Na to si, pánové, musíte odpovědět sami. Ode mě to slyšet nechtějte."
Žurnalisté se potom shodli, že hlavní Rosického potíž nejspíš spočívá v tom, že v současném českém týmu kolem sebe nemá takové hráče, s nimiž by mohl hrát takřka poslepu. Dávat si s nimi bleskové narážečky, vědět, kam mu v příštím okamžiku naběhnou, vědět, do jakého prostoru mu přesný míč vrátí.
Právě takhle si Rosický před časem rozuměl s Nedvědem a Poborským, kteří však s reprezentací loni v létě skončili.
Co tomuto hubenému vítězství 1:0 nad Kyprem vůbec říkáte? V předchozích domácích kvalifikačních zápasech s tímto soupeřem to byly výhry 3:0, 4:0 a 6:0.
Když myslíte, že bylo hubené, tak ano. Ale my jsme splnili, co jsme chtěli. Získali jsme tři body.
Takže vy si nemyslíte, že to vítězství bylo hubené?
Podle mě to bylo vítězství nad soupeřem, který vůbec není špatný. Který dal pět gólů Irům a remizoval s Německem.
Hra českého mužstva v prvním poločase byla solidní a slibná. Ale vést pouze 1:0, to už bylo přece jen slabší.
Je pravda, že nějaký ten gól jsme přidat měli. Bohužel, každou šanci neproměníte. Já sám jsem v prvním poločase zkoušel po odraženém míči kyperské vápno prostřelit, ale přes tu hradbu těl to nešlo. Jenže zkusit to musíte. A v takovém okamžiku mířit, to prostě nejde.
Co byste řekl k propadáku po přestávce?
Naše hra už nebyla tak organizovaná, nedoplňovali jsme se, množily se špatné přihrávky, dělaly se chyby v defenzivě. Byli jsme čím dál víc nervóznější. V kondici to nebylo, jednoznačně v té nervozitě. Pochopitelně jsme se o výsledek báli.
A diváci pískali víc a víc. Jistě i pod dojmem skandálu sobotní noci. Či spíš nědělního časného rána.
Řekl bych, že fanoušci pískali kvůli tomu, že jsme hráli špatně. K tomu skandálu můžu jen říct, že diváci mají informace jen z jedné strany. Jenže tak, jak se psalo v novinách, to nebylo. To už jsme řekli jasně.
Takže mužstvo ta událost nerozložila?
V týmu žádný problém není. Na druhou stranu je pravda, že jsme sami zavdali příčinu, aby se na nás fanoušci zlobili.
Hodně se v posledních dnech mluvilo o tom, jestli byste na kapitánskou funkci neměl rezignovat. Skutečně jste o tom neuvažoval?
Neuvažoval. Kdyby to ale opravdu bylo tak, jak to podávají noviny, kdyby nás na tom pokoji opravdu bylo jen pět, tak bych se druhý den sebral a odjel. Nebo kdyby měl výhrady nějaký spoluhráč, nebo trenér. Ale to se nestalo, naopak všichni mě podpořili a chtěli, aby mužstvo jako kapitán vedl dál. Tak nevím, proč bych se měl kapitánské pásky vzdávat.
Jistě ale cítíte, že jste v docela prekérní situaci. Kdo jen vám v těchto dnech největší oporou?
Zavinil jsem si to sám a sám se z toho taky musím dostat. Ale konkrétně mně samotnému hodně vadí, že jsem se dočetl, jak jsme tu noc proflámovali. Vždyť mě znáte, myslíte, že bych se několik hodin před tréninkem opil. Navíc po tom nedělním tréninku jsem se s vámi na Strahově bavil, stáli jste ode mě blíž než metr a já odpovídal ochotně a poměrně dlouho. Myslíte, že bych si před novináře takhle stoupnul, kdybych do rána popíjel?
Domníváte se, že tříbodový zisk v zápase s Kyprem dá na společnou reprezentační aféru zapomenout?
To si nemyslím, ta výhra na to samozřejmě zapomenout nedá. Stejně tak vítězství nebereme jako odpověď na to, co se ze soboty na neděli stalo.
Tento reprezentační sraz se moc nevydařil, ať už jde o výsledky, nebo o to ponocování. Budete se na příští srazy těšit jako dosud?
Můj pozitivní vztah k národnímu mužstvu poslední události vůbec neovlivnily. Takže se na ty srazy budu těšit stejně jako dřív.
Ve fotbalových kruzích se také stále častěji mluví o tom, že by měl skončit trenér Brückner. Co si o tom myslíte?
Jak mi vůbec takovouhle otázku můžete dát? Co čekáte, že řeknu? Ale prosím, odpovím. Doufám, že na příštím srazu se zase budu hlásit Brücknerovi.
