"Znovu musím opakovat, že kouč Brückner má dál moji naprostou důvěru," ujišťuje Košťál, který je zároveň manažerem českého národního mužstva. "Verze v tisku ohledně Matthäuse je prostě přehnaná."
Ale s Matthäusem jste během letošního jara mluvil. To jistě nezapřete.
Nemám důvod to zapírat. Byl to takový standardní zdvořilostní rozhovor, řeč byla o fotbale, o našem a německém národním mužstvu, o hráčích a samozřejmě i o trenérech.
No právě, o trenérech. Takže jste ho oslovil ve smyslu, co by říkal možnosti vést z lavičky Česko?
Tak to ani náhodou. Trenérská nabídka k naší reprezentaci v tom rozhovoru nezazněla ani v náznaku. Jak už jsem říkal, byl to spíš takový všeobecný informativní rozhovor.
Je to tedy spíš tak, že Matthäus se v Německu jenom holedbá, že o něj Česko projevilo zájem? Že se jen předvádí, jak říká svazový šéf Pavel Mokrý, který u vašeho rozhovoru s Matthäusem byl.
Takže pan Mokrý je dalším povolaným, kdo tu spekulaci tisku může vyvrátit.
Připustíte však, že právě Matthäus by mohl být jednou z variant, kdyby musel trenér Brückner ze dne na den skončit?
Připustím, že Matthäüs je jedním z řady trenérů, o nichž by se dalo uvažovat. Ale trenéra Brücknera nikdo neodvolává, řekl jsem to jasně nejen já, ale i další lidi ze svazového vedení.
Tak proč už teď mluvíte o řadě trenérů, kteří by přicházeli v úvahu?
Protože nechci narazit hlavou do zdi.
Co tím chcete říci?
Musíme být připraveni i na variantu, že se stane něco, co si žádný český fanoušek nepřeje.
Například, že v září neuspějeme v domácím kvalifikačním utkání s Irskem?
Radši to nepřivolávejte. Ale je to přesně tak. Zatím pořád ještě máme postup na mistrovství Evropy ve svých rukách. Ale kdyby, nedej bože, náhodou ten zářijový zápas s Irskem nevyšel, oživující injekce v podobě nového kouče by nejspíš přijít musela. To už by Brücknera svazové vedení včetně mě obhajovalo strašně těžko. Museli bychom si na to sednout a řešení intenzivně hledat. Proto někoho v záloze mít musím. Přece se nezačnu po novém trenérovi národního mužstva shánět ve středu dvanáctého září večer.
Proč se ale rozhlížíte po trenérech zahraničních. Matthäus jistě nebude jediný "přespolní" kouč, s nímž jste už dal onu všeobecnou řeč, jak sám říkáte.
S kým dalším jsem dal řeč, to si samozřejmě nechám pro sebe. A v našem fotbale žádný vhodný trenérský typ pro okamžitý nástup k reprezentaci opravdu nevidím. Přesto se ale nezávazně bavím i s českými trenéry. I když tady je to spíš o vzdálenějším horizontu.
Jenže fotbalová veřejnost i většina odborníků se domnívají, že tím nejvhodnějším typem k národnímu mužstvu je Ivan Hašek.
No, já Ivanu Haškovi prostě nerozumím. Hlavně jeho mediálním aktivitám. Při každé příležitosti zdůrazňuje, že by do českého fotbalu nešel, že v něm panují hrozné poměry a tak dále. Prostě všechno je tu špatné. Ale přitom neřekne nic konkrétního, neřekne co je špatné, neřekne tohle bych dělal jinak a hlavně jsem od něj nikdy neslyšel, jak by to vlastně dělal. V tomhle směru je pro mě Hašek takový fotbalový Jirka Paroubek.
Jak si tyto Haškovy postoje vysvětlujete?
Cítím tam uraženou ješitnost, protože neuspěl v té sérii volebních valných hromad v roce 2005, v nichž zrovna proti mně neúspěšně kandidoval na předsedu fotbalového svazu. Přitom já proti němu nic osobního nemám. Vždyť v podstatě já z něj udělal známého trenéra.
A to jak?
V létě v devětadevadesátém jsem ho angažoval ve Spartě, přestože předtím samostatně nikde netrénoval, přestože jeho předchůdce Ščasný udělal dva tituly. Ivan předtím jen asistoval Chovancovi u národního mužstva, žádné velké trenérské zkušenosti neměl. Ale já na něj přesto vsadil, věřil jsem mu. A on se Spartou udělal další dva tituly a vydal se do světa, tedy do Štrasburku. Snažil jsem se ho přemluvit aby zůstal, ale marně.
Takže by nejspíš vhodným kandidátem na reprezentační post byl.
O tom zase tak úplně přesvědčený nejsem. Vždyť neuspěl v Kóbe a ani teď v St. Etienne. Hašek je jen dalším z průměrných českých koučů. Za nějakého supertrenéra ho rozhodně nepovažuju.
Ale kdyby na to přišlo, tak coby pragmatik, jak o sobě s oblibou říkáte, byste se s ním jistě dohodl.
Takovou dohodu si představit dokážu. Ale jak už jsem říkal, Hašek si teď po vyhazovu ze St. Etienne dává sakra záležet, aby veřejnost věděla, že on by do českého fotbalu nešel. Znovu říkám, že nic osobního proti němu nemám, ale vadí mi ta jeho ublíženost po prohraných volbách. Já tvrdím, že velikost dělají hlavně prohry, ne vítězství.
Takže vy jste vlastně ten malý, protože jste Haška ve volbách porazil.
Omyl, porazil ho současný svazový předseda Pavel Mokrý.
Vraťme se ale k reprezentačnímu trenérovi. Řekl jste, že kdyby to náhodou v září s Irskem nevyšlo, tak že nechcete narazit hlavou do zdi. Že musíte mít připravené okamžité řešení. Otázka tedy zní: máte v téhle chvíli v hlavě jméno člověka, kterým byste Brücknera nahradil?
Samozřejmě mám. Ale není to tak, že už je všechno domluvené, a že už je jen na čekačce.
Ptát se na jeho jméno by nejspíš bylo zbytečné.
Přesně tak.
A je ze zahraničí, nebo z české trenérské líhně?
Panečku, vy jste ale zvědavý.
Spíš fotbalová veřejnost.
Tak to si fanoušci budou muset počkat. Já jsem ale přesvědčen, že trenéra Brücknera odvolávat nebudeme. A že právě on povede české národní mužstvo příští rok na mistrovství Evropy. Rád bych znovu zdůraznil, že moje důvěra v Brücknera je v téhle chvíli absolutní.
