Hraje-li totiž Ghana, vyplatí se sledovat i tribuny.
"Fotbal a tanec patří k sobě," říká jeden z fanoušků Chas, zahalený v národní vlajce.
Včera v egyptském Port Saidu v utkání se Senegalem na africkém šampionátu mělo jejich představení dokonce tři poločasy.
Rej spustili už 45 minut před zápasem a nepolevili až do konce napínavého duelu. Vedla je kapela, v níž byly bubínky, píšťalky a další roztodivné nástroje. Ghanští diváci tančili, zpívali a dováděli jako děti.
"Takhle se při fotbalu bavíme pokaždé, stejně nás uvidíte i v Německu," tvrdí Chas.
Exotickému divadlu vévodil polonahý chlapík pomalovaný národními barvami – tedy zelenou, žlutou a červenou. Na hlavě měl džbán, z něhož se stále kouřilo.
Z chudé Ghany dorazily do vzdáleného Egypta stovky příznivců. Jak je to možné? Na cesty jim přispívá sponzor reprezentace – zlatý důl.
Stejně jako fanoušci se bavili i fotbalisté. Černé hvězdy, jak se ghanské reprezentaci přezdívá, nevybledly ani bez zraněných opor – Essiena, Asamoaha a Muntariho. I bez nich porazily silný Senegal, překvapení posledního světového šampionátu, 1:0. "Už teď jsme silní, ale počkejte v Německu, až se všichni vrátí. Nezastaví nás ani Česko," dodal Chas.
Rozvernost Ghaňané neztratili ani v chladném počasí. Zatímco Egypťané si hověli v příjemném chládku zhruba 15 stupňů, většina Ghaňanů byla v hledišti navlečená do čepic a rukavic, pod slabé vestičky si cpali noviny.
"Nic teplejšího nemáme. Doma to nepotřebujeme," drkotal zuby další fanoušek Michael. Přesto úsměv neztratili. Nesmíte jim však brát volnost... Když se je domácí diváci pokusili usadit na sedačky, neposlechli. A jakmile je Egypťané chtěli zchladit vodou, schylovalo se k velké mele. Ale vtom padl gól a radost se vrátila.
