"Já vždycky vyhazoval fyzické testy do koše," prohlásil jednou bohorovně Karel Brückner. Z takové věty by se Němci zhrozili. Oni s tradiční precizností nepodcení žádný detail, sbírá je pro ně tým odborníků.
Brückner si naopak od ostatních do práce příliš mluvit nenechá, spoléhá na instinkt a někdy až přehnaně na přesvědčení, že je neomylný. Ano, jde o zcela odlišné způsoby.
Oba zatím fungují: Němci došli jako první na šampionát, Češi podle všeho dorazí do cíle také.
Na zastrčená hřiště doléhají z kostelů zvony. Na jednom z nich, na mnichovském předměstí Osterwald, se k tréninku připravují Němci. Na druhém, na kraji rakouského Seefeldu, se k témuž chystají Češi. Tím veškerá podobnost končí. Přípravy před zápasem probíhaly jinak.
Koncentrace versus smích
Němci v úvodu protahují svaly přes zelené gumy nad koleny a na modrých karimatkách posilují břicho. Na všechno se zarputile soustřeďují.
Češi v poklusu krouží kolem hřiště a bezstarostně klábosí. Strečink čas od času osvěží smích.
Němci nechávají na kondici dohlížet amerického specialistu Forsytha, který pro deník Sport řekl: "Pokud chcete zrychlit auto, musíte mu dát silnější motor." O to se v týmu snaží: "Každý hráč má od nás DVD s individuálním kondičním programem přesně na míru."
Takové DVD u českých hráčů nenajdete, ale trenér Brückner namítá: "Už při rozcvičce poznám, jak na tom, který hráč je." Jedním z hlavních cílů kempu v Seefeldu byl navíc relax.
Němci v sobotu hráli, zato brankář Petr Čech si liboval: "Kdy jindy se vám podaří, že si během náročné sezony zajdete čtyři dny po sobě do lázní?"
Německý trénink je po půlhodině uzavřen, tak to obyčejně dělají i Češi. V Seefeldu však zavřený nebyl navzdory původnímu plánu.
Brückner pak před zraky diváků zastavoval fotbalisty při hře a upozorňova je, jaké chyby dělají. "Hlavní část taktické přípravy jsme ale udělali v teorii, v ukázkách na videu," říkal kouč.
Video? Němcům ho připravuje další cizinec: švýcarský odborník Sieganthaler v sestříhaných ukázkách odhaluje hru soupeře i vady jednotlivců.
Brückner měl i v Seefeldu v hotelovém pokoji video, kde sám studoval protivníka a pak jeho zpúsob hry přibližoval hráčům.
Sieganthaler německé hráče učí, kdo proti nim bude stát. Vysvětluje jim i národní kulturu soupeře, aby pochopili, co je čeká.
Také to asi pomohlo Němcům k bronzu na loňském mistrovství světa. Před vítězným čtvrtfinále s Argentinci slyšeli:
"Nenechte je držet míč, naštvou se." Podobné vědomosti o soupeři mají i Češi. Před bitvou o Euro 2004 s Nizozemci věděli o popudlivosti záložníka Davidse a vyprovokovali ho: už v 15. minutě byl vyloučen.
Jenže to ještě česká sestava vypadala jako drahokam, zatímco o dnešním soupeři se v drsném vtipu říkalo, že jde o nejslabší německou partu od vylodění spojenců v Normandii.
Nyní se role otočily – mnohem líp jsou na tom Němci.
"Pomohlo jim, že před světovým šampionátem nemuseli hrát kvalifikaci a testovali. A bronz z mistrovství je nakopl," míní brankář Čech.
Samotář proti armádě
Dalším faktem je, že Němci mají nesrovnatelně větší základnu hráčů. Bylo pravděpodobné, že se brzy zvednou. Stejně jako se u Čechů dalo čekat, že výjimečná éra hvězd kolem Nedvěda a Poborského zhasne.
"Ale i teď stojíme před postupem na Euro a tam se může stát cokoliv," říká kapitán Tomáš Rosický.
Češi versus Němci? To je tým samotáře Brücknera proti mužstvu s armádou odborníků. Starý svět proti fotbalovému novověku. Který z nich zvítězí, uvidíte dnes večer.
|
My jsme jeden... Tým! křičí Němci před zápasy Mnichov (jap) - Když něco děláš, dělej to pro tým! Heslo, kterým trenér Joachim Löw pozvedl německou reprezentaci. Od trapasů před třemi lety mezi elitu v současnosti. "Nebýt Löwa, jeho předchůdce Klinsmanna a jejich moderních metod, pořád přešlapujeme na místě. Změna byla nezbytná," říká novinář Klaus Bergmann z agentury DPA. Co tedy Löw a spol. změnili? Na všechno angažovali odborníky. Američana Forsytha a experta z Bayernu na kondiční přípravu, Švýcara na mentální trénink, sportovního psychologa, čtyři fyzioterapeuty. Hráči tomu uvěřili? To neexistuje ani v českém týmu. A jak vypadá mentální trénink? Neříkejte, že to není klišé. |
