I Čech však během přípravy na mezistátní utkání ve Spojených státech amerických proti Turecku a domácímu mužstvu zažije něco poprvé...
Na srazu nebyl od loňské neúspěšné kvalifikace o postup na mistrovství světa. Ještě nereprezentoval pod koučem Michalem Bílkem. A poprvé je v mužstvu ten nejzkušenější s nejvyšším počtem startů, ač mu ve čtvrtek bude teprve osmadvacet.
Co od zápasů v Americe očekáváte?
Každopádně to nebude vůbec jednoduché. Naši soupeři proti nám vyrukují v nejsilnějším složení, jsou sehraní, kdežto nám hodně hráčů chybí. Ale to nás může potkat i při kvalifikaci, takže si i bez Tomáše Rosického nebo Milana Baroše musíme poradit.
Po skončení minulé kvalifikace jste necestoval na turnaj do Spojených arabských emirátů, nebyl jste ani v březnu na přípravném utkání ve Skotsku. Národní mužstvo všechna utkání prohrálo, navíc nedalo gól. Co tomu říkáte?
Emiráty se vůbec nepovedly, to víme všichni. Naopak ve Skotsku už to bylo jiné, tam kluci zahráli dobře a měli zvítězit. Ale bohužel neproměnili spoustu šancí. Ale aspoň bylo vidět zlepšení. Teď už by to chtělo dát i nějaké góly a udělat dobrý výsledek.
Když národní tým nedává góly, bude ještě větší tlak na vás, abyste žádný nepustil. Jak se s tím vyrovnáte, když v Chelsea vaši spoluhráči problémy s koncovkou nemají?
Pro mě se nic nemění, příprava na zápas je stejná. Ale když nedáváte góly, tak musí dobře bránit všichni. V tom je možná rozdíl.
Góly nepadají ani v české lize, z níž se do reprezentace dostalo sedm hráčů. Čím to podle vás je?
Když já ještě chytal českou ligu, tak si pamatuju, že od prvního kola téměř všechna mužstva jdou do zápasů s tím, že bod je velký úspěch. Řeknou si, ono se to nějak nasčítá a na záchranu to bude stačit. Ale v Anglii taková mentalita neexistuje, tam chtějí všichni vyhrát.
I outsider proti Chelsea, Manchesteru United, nebo Arsenalu?
Jistě. Ale samozřejmě, když dvacet minut před koncem vidíte, že na vítězství nemáte, tak začnete bránit. Ale nikdo od první minuty nekope míče na tribunu a nedoufá, že to nějak vyjde.
V Chelsea vám sezona vyšla skvěle. Týden po ligovém titulu jste vyhráli i Anglický pohár. Co to pro vás znamená?
Pro mě je to jeden z vrcholů kariéry. Přepsali jsme historii, protože Chelsea nikdy double nezískala. Navíc jsme teprve sedmým anglickým týmem, který to dokázal. Navíc ty oslavy.
Myslíte ty, jak jste jeli městem v otevřeném autobuse?
Ano, to se nedá popsat, to se musí prožít. V ulicích, kterými jsme projížděli, bylo asi sto tisíc lidí.
Fanouškům jste také zpíval. Co to bylo?
Ani nevím, jak se ta písnička jmenuje, ale jde o tradiční pokřik fanoušků. Je to už tradice, každý z hráčů může něco říct, nebo zazpívat.
Můžete s Chelsea zažít ještě lepší sezonu?
Vyhrát ligu i pohár v jednom roce je hodně. Ale když bychom k titulu přidali vítězství v Lize mistrů, mohlo by to být ještě víc. Ale to se těžko říká, když jsem to nezažil.
Před čtyřmi roky jste zažil mistrovství světa. To, které letos začne v Jižní Africe za necelý měsíc, bude bez Česka. Jak to vnímáte?
Mrzí mě, že tam nejsme, ale aspoň mám nejdelší dovolenou, co za poslední roky pamatuju. Volno mám přes měsíc, v Chelsea začínáme až první týden v červenci.
