„Sice jsme nevyhráli, ale nejsem zklamaný. Hráče musím pochválit, jak zápas odmakali a odbojovali. Kluci si soutěž musejí trochu osahat a věřím tomu, že když takových těžkých zápasů odehrají víc, bude se jim zvedat sebevědomí a můžeme být zajímavějším týmem do dalších kol,“ hodnotil brněnský trenér Richard Dostálek.
Ač Zbrojovka udělala v letní pauze mnoho změn na soupisce, klíčové muže si s sebou přivedla ze druhé ligy. Veterán Řezníček platí za buldoka, kterého je nesmírně těžké uhlídat a nepustit do zakončení, proti týmu z Uherského Hradiště se však převtělil do role tvůrce hry a jeho přiklepnutí míče Michalu Ševčíkovi do náběhu vyústilo nejen v první brněnský gól v zápase, zároveň šlo také o premiérovou trefu pravděpodobně nejzářivějšího talentu a určitě nejžhavějšího zboží Zbrojovky v první lize.
„Kuba mi to dal krásně, i první dotek s míčem mi vyšel. Byl jsem hodně blízko, už jsem nikam nemířil, chtěl jsem to propálit,“ popisoval svůj nejlepší okamžik devatenáctiletý záložník.
Slovácko rychle reagovalo a srovnalo prudkou ranou pod břevno z nohy Daniela Holzera. V ten moment skončilo na chvíli veselí osmi tisíc fanoušků v ochozech stadionu v Srbské ulici.
Třeba už mě tu za rok nebudou chtít
Jenže kapitán Řezníček měl hned za dvě minuty připravený další trumf, když vyhrál souboj v pokutovém území, dloubl míč nad brankáře Nguyena a Jakub Přichystal jen hlavou pohotově uklízel do odkryté branky. „Dnes Kuba neměl servis od spoluhráčů, ale naopak jej dělal on. Byl neskutečně platný pro tým. Takhle si představuji, aby hráči pracovali, bojovali jeden za druhého a vytvořili tým,“ vychvaloval muže zápasu Dostálek.
Obě mužstva si pak vypracovala několik dalších nadějných šancí. Zbrojovka zachytila tempo favorita a ukázala, že se na první ligu připravila nejen fyzicky, ale i herně, když hráči předváděli odvahu přejít do útoku v rychlých brejkových situacích. Z gólu se však radovali hosté po parádně umístěné ráně Trávníka. Se závěrečným hvizdem bylo na Srbské i přes remízový stav po dlouhé době cítit opravdové fotbalové nadšení. „Atmosféra byla nejlepší, co jsem v kariéře zažil. Diváků bylo hodně, asi nejvíc za dobu, co tu hraju,“ dojímal se Ševčík.
Největší aplaus sklidil domácí hrdina Řezníček. Ten přitom před utkáním dumal nad blížícím se koncem kariéry. „Možná jedu poslední rok, třeba už mě tu nikdo nebude chtít. Mám smlouvu na rok, nevím, co bude, to bych asi předbíhal. Ale bude mi pětatřicet, samozřejmě bych tu rád hrál, mám to tady rád,“ uvažoval nahlas.
Zbrojovka by však byla sama proti sobě, kdyby si jeho služby nezajistila, vždyť posily do značné míry šila na míru právě jemu. „Samozřejmě mi to lichotí, ale odvedl jsem tady za ty roky nějakou práci a myslím, že pokaždé se mi tady vedlo, takže mě tu asi mají rádi,“ usmíval se kanonýr.
