Útočník, který ve fotbalové lize dával první góly už v šestnácti, se zkušenostmi z Německa i Dánska, přišel za 73 milionů korun - tedy částku, která v českých poměrech vyráží dech. Ale není tím, kým podle předpokladů měl být: tahounem, osobností a střelcem, který bude pravidelně rozhodovat zápasy.
Ten, který mohl být na podzim nejdůležitější, mu v neděli nevyšel.
V Plzni předvedl podobný výkon jako v předchozích utkáních: dřel, nevypustil souboj. Ale góly, které se od něj čekají nejvíc, zase nedal.
Přitom byl u největší sparťanské šance, z levé strany běžel sám na brankáře Kozáčika. Trefil jen jeho holeň, místo slavení se chytl za hlavu. A Sparta prohrála 0:1.
„Vyrovnaný zápas, který rozhodl jeden gól. Co se týká mě, nemyslím si, že bych hrál špatně,“ říkal po utkání před hloučkem novinářů.
Jenže Spartě v tuhle chvíli nestačí, aby Kadlec „nehrál špatně“.
Od drahé posily potřebuje, aby proměňovala šance, dávala góly, řádila.
To se neděje. I proto je tým s papírově nejsilnějším kádrem v lize v tabulce pátý a po nedělní porážce ztrácí na čelo sedm bodů.
Zazářil jen proti Interu
Když prvního září školákům končily prázdniny, Kadlecovi začínala nová etapa fotbalového života - dost možná klíčová.
Seděl za stolkem v tiskovém centru na Letné, na tváři spokojený úsměv. Bylo znát, jak se těšil zpátky tam, kde se mu nejvíc dařilo. Ať už před odchodem do německého Frankfurtu, nebo když se z bundesligy vrátil na půlroční hostování.
Domů chtěl i proto, že v dánském Midtjyllandu se necítil dobře. Během půlroku si nezvykl na život v malém městě, kde bydlel sám a ve volném čase na něj šly chmury. Zpátky v Praze, blízko rodině a kamarádům, měl ožít.
Navíc se vrátil vyspělejší, což bylo z rozhovorů znát. „Z toho šestnáctiletého klučiny mi zůstal zápal do fotbalu. Jinak jsem se změnil, snad už jsem chlap,“ srovnával. „A věřím, že nejsem horší fotbalista.“
Naplno ale zatím zářil jen jednou, když na konci září dvěma góly sestřelil v Evropské lize Inter Milán. Zahrál skvěle, zmatená obrana italského týmu si s ním nevěděla rady.
Ale jinak? Dal gól Zlínu, ve zbylých sedmi odehraných zápasech se netrefil. Proč se trápí? Příčin je několik a ne všechny mohl Kadlec ovlivnit.
Sám jistě ví, že nemá dobrou formu a že šance, které třeba při minulém působení ve Spartě s jistotou proměňoval, teď neřeší dobře.
Na pohodě mu ale nepřidalo, že přišel do týmu, který od začátku sezony herně tápal. Fanoušci věřili, že když ne stále zraněný Tomáš Rosický, tak právě on ho zvedne. Pod tlakem se ale Kadlecovi nedaří a z přemíry snahy pramení zbrklost.
Sparťanský útočník Václav Kadlec se raduje ze vstřeleného gólu.
Góly se také hůř střílejí z kraje hřiště, kde pod bývalým trenérem Ščasným nastupoval pravidelně.
Nový kouč Holoubek ví, že jeho místo je na hrotu, jenže ani posun vpřed ho dlouhodobě nenakopl. Dvě sedmičky, které mu svítí na dresu, zatím štěstí nepřinesly.
„Ale svádět něco na Vencu nebo říkat, že se neprosadil, není vhodné. Je otázka času, kdy ty situace začne proměňovat,“ bránil Holoubek svého útočníka po zápase v Plzni.
Té mimochodem Kadlec ještě nikdy gól nedal, celkově mu zápasy proti týmům z čela tabulky v české lize gólově příliš nevycházejí.
Přitom silným týmům branky dávat umí - v Evropské lize se kromě Interu dřív trefil proti Feyenoordu, CSKA Moskva nebo Bordeaux, na začátku angažmá ve Frankfurtu skóroval proti Dortmundu.
Sparta potřebuje, aby si na tyhle časy rychle vzpomněl, klidně i proti slabším soupeřům. Třeba v sobotu doma s poslední Příbramí, proti které to naopak Kadlecovi jde: celkem jí dal už čtyři góly.
Bude to odrazový můstek?
