Mohlo by se zdát, že pro fotbalového trenéra Romana Pivarníka je olomoucký klub osudový. V letech 1992 až 1994 bývalý reprezentační záložník na Hané působil coby hráč, později Sigma několikrát zvažovala jeho angažování na post hlavního trenéra.
"Ale zatím se naše cesty křižují. Protože pokaždé, kdy nějaká nabídka přišla, jsem byl někde smluvně vázaný. A nebyl jsem schopen odejít," vzpomíná čtyřiačtyřicetiletý trenér, který nyní vede druholigovou Jihlavu.
"Toto pro mě ale byla spíš okrajová záležitost. Začal bych se nad tím více zamýšlet, až když by to bylo konkrétní," doplnil. K tomu ale tentokrát nedošlo, oficiální nabídka k Romanu Pivarníkovi z Hané nedorazila. Ale i kdyby, zřejmě by nebyla vyslyšena.
"Beru to tak, že jsem v Jihlavě smluvně vázaný. A ani z Prešova, kde jsem ty nabídky měl, jsem neodešel. Takže prioritou by byla Jihlava. Protože je tu určitá vize a i v týmu si rozumíme," pochvaluje si štaci, ze které by ho momentálně nezlákala ani nejvyšší soutěž.
"První liga pro mě osobně až takové lákadlo není, protože už jsem v ní byl. A dobrovolně jsem šel do druhé. Navíc jsme to v Jihlavě dobře rozběhli, jsme ve hře o postup. Takže je asi dobře, že žádná nabídka není a já se můžu plně koncentrovat na práci v Jihlavě," dodal Pivarník.
Případné výzvy převzít tým v těžké situaci na předposledním místě tabulky, navíc po oblíbeném kouči Zdeňku Psotkovi, by se nebál. "Těžké je střídat trenéra, pokud má úspěch. A ten Olomouc tento rok nemá. Hůř už na tom snad ani nemůže být. Momentálně je bodově i herně na spodku tabulky a taková situace není jednoduchá pro nikoho," uvědomuje si.
Přitom v minulých letech neměl k návratu na Andrův stadion daleko. "Z Olomouce jsem měl dvě konkrétní nabídky, ještě když jsem byl v Prešově. První přišla, když jsme byli ve druhé lize. Místnímu vedení jsem ale slíbil, že vybojujeme postup a tak jsem zůstal. Druhá byla, když jsme do ligy postoupili a byli jsme nováčkem. A tehdy jsem znovu zůstal," pátrá v paměti Pivarník.
I tak však má pouta, která ho k Olomouci stále vážou, ostatně bydlí tu dodnes. "Skutečně srdeční záležitostí je Rapid Vídeň, kde jsem strávil pět let. To je klub, kam se rád vracím," nedá dopustit na své nejlepší angažmá.