Co bylo poslední kapkou?
Na jaře se rozhodčí zlepšili, a to mě ukolébalo, že vše je v pořádku. Jenže teď se chyby množily a minulý víkend to už bylo příliš. Naše komise si dělá pořád starosti, jenže rozhodčí žijí v klídku. Odsedí si tři zápasy a vydělávají dál. Tak ať si hlavu lámou pro změnu oni, přes zimu mohou přemýšlet, co s nimi bude, jestli se na novou listinu dostanou.
O rozpuštění jste ale přemýšlel už delší dobu, že?
Ano, ale pořád jsem věřil, že když do nich budeme na seminářích hustit, co mají dělat, dají si pozor. Kdepak, dohnali mě k rozpuštění. Přiděláme si plno starostí, lehčí by bylo vyhodit dva rozhodčí a jet dál. Ale já to chci udělat z gruntu.
To se ale mohlo při kauze v roce 1995 a fotbal by měl klid.
Nevím, já komisi převzal později. Před pěti lety se malý řez udělal, někteří museli z listiny, ale za rok na ní byli zpátky. Takhle si to teď nepředstavuji. Chci udělat čáru a kdo se nad ni nedostane, neměl by se v budoucnu na listině objevit.
Neměl jste tak razantně zakročit loni, kdy důvěra v rozhodčí poklesla kolem případu Krula?
Možná jsem do toho měl říznout, ale teď je každý generálem.
Kolik procent rozhodčích se už neobjeví na nové listině?
Odhaduji dvacet procent. Uvidíme, to rozhodne komise.
Považujete u sudích za důležitější odbornost, nebo důvěryhodnost?
Obojí. Když sleduji média, tak se mluví jen o úmyslech rozhodčích. Já beru, že splést se je lidské. S rozhodčími si promluvíme a v lednu předložíme výkonnému výboru novou listinu.
Klesá důvěryhodnost rozhodčích?
Ne, to je problém odjakživa, že je veřejnost považuje za darebáky, z té škatulky je přes noc nevytáhneme. Nemají to lehké, dělat rozhodčího je nejtěžší pozicí na hřišti. A bezmeznou důvěru nemají nikde. Proč by jinak UEFA oznamovala jména sudích pro Ligu mistrů až osmačtyřicet hodin před zápasem?
Jak budete sudí vybírat na listinu?
Máme je rozdělené do kategorií podle věku, schopností, fyzických testů a tak dál.
Co dosáhnete rozprášením?
Musíme oddělit mizerné rozhodčí od dobrých, morálně špatné od zdravého jádra. Možná to někdo odnese neprávem, ale dál to nešlo. Budou pod větším tlakem a víc se snažit. Musí se zlepšit.
A co když se nezlepší, za půl roku rozpustíte listinu znova?
Ne, budu dělat změny mezi rozhodčími během jara. Máme dost mladých, mají chuť se prosadit. Udělají třeba chyby z nezkušenosti, ale to jim odpustím. Je to milejší než když udělá chybu zkušený pardál a všude se šušká, že úmyslnou.
Musí rozhodčí cítit nad sebou bič?
Bohužel ano. Dělat chyby je lidské, ale vše má své hranice.
Už delší dobu naznačujete, že komisi rozhodčích opustíte. Opravdu?
Starat se o rozhodčí není med, přichází jedna stížnost za druhou, anonymy, pořád něco řešíme, pouštíme si videokazety. Šokují mě špatné vztahy mezi hlavními a asistenty, závidějí si. Se vším je plno práce a mně to zabírá čas. Dokud se ale nenajde nástupce, budu to dělat já. Půl roku, třeba víc.
Pak sudí napadne: ať nám Macela klidně usekne hlavu, až odejde, my se zase vyškrábeme nahoru.
To právě nechci. Komisi musí převzít člověk, který bude mít stejné cíle jako já. Vytvořit kvalitní tým a do dvou tří let udělat z rozhodčích poloprofesionály.
Rozpustíte i delegáty. Kdo by je měl dělat? Spíš bývalí rozhodčí, nebo bývalí hráči?
Nejlepší je mix. Teoreticky by měli hodnotit hlavně bývalí rozhodčí, ale ti chlapi jsou mezi sebou provázaní. Mám lepší zkušenosti s bývalými hráči, jako jsou Jarda Melichar, Olda Rott, Karel Dvořák nebo i Láďa Vízek, který to občas zlehčí, ale hodnocení má vždy objektivní. Nezajímá mě, když delegát napíše pětistránkovou obhajobu rozhodčího a pohladí ho známkou osm, i když pískal špatně. Beru i třeba hůř napsanou zprávu, ale musí z ní čišet objektivita.
Co se dělo, když jste oznámil rozpuštění listin, kolik rozhodčích a delegátů se vám ozvalo?
Mě se bojí, nevolal mi nikdo, ale kolegům z komise spousta. Rozhodčí radši diskutují s médií, ví, že u mě nic neokecají. Umíš neumíš, jsi fér nejsi fér, nic jiného nehodnotím.
