A to nemusela mít Sparta vůbec nic, za bezbrankového stavu inkasovala devět minut před koncem z rohu po hlavičce Silného.
V 85. minutě vyrovnal rovněž po centru z rohu Čvančara, když dorážel hlavičku Pavelky.
„Myslím si, že výsledek je spravedlivý. Zápas byl vyrovnaný, skóre odpovídá tomu, co se dělo na hřišti,“ řekl Vrba. „Já bych samozřejmě radši vyhrál, ale to by si zase Jablonec nezasloužil.“
Fotbal se líbit nemohl, souhlasíte?
Byl to spíš boj, spousta soubojů, málo kombinace, málo mezihry. Očekával bych víc. Nevím, jestli to bylo hřištěm, na to se nechci vymlouvat, protože bylo pro oba stejné.
V Jablonci je hřiště, na kterém se kombinační fotbal hrát nedá.
Měli jsme tam některé akce a možná i terén trochu zapříčinil, že jsme pak byli v kombinaci nepřesní. Ale jak jsem říkal, na to se nechci vymlouvat. Jablonec hrál velmi důsledně, jednoduše dopředu, hodně soubojových věcí. Někdy jsme se s tím vyrovnali, někdy ne. Od Jablonce jsme včetně poháru během týdne dostali čtyři branky, z toho tři ze standardky. A to je problém.
Do zápasu jste vstoupili aktivně, podobně jako v předchozích zápasech, ale pak vaše tempo zase opadlo. Čím to je?
To kdybych věděl, tak asi dostanu Nobelovu cenu. Ale vážně. Mrzí mě to, že to neudržíme. Začátky máme slušný, rozehrajeme se, pak nedáme z první šance gól, jako tady Jakub Pešek.
Na podzim jste z podobných situací skórovali. Může to být u hráčů už i psychický problém?
Za stavu nula nula jsme zápas mohli překlopit na naši stranu, v druhé půli tam měl stoprocentní šanci i Čvančara. Místo toho jsme výsledek honili. Aspoň, že jsme vyrovnali. Přiznám se, že když jsme dostali gól pár minut před koncem, nebylo to příjemné.
I tak po remíze ztrácíte na Slavii i Plzeň devět bodů. Je šance na titul pryč?
Je to velká ztráta. Honit dva týmy, které mají náskok devět bodů, je složité.
Spíš se musíte dívat za záda, aby vás nedostihly Ostrava se Slováckem.
Já se za záda nikdy nedívám, dívám se dopředu. Možná je to chyba, když do vás někdo tluče a vráží nůž do zad.
