„Věřím, že to ještě nebyl můj poslední gól. Myslím, že ještě rok určitě zvládnu,“ prohlásil šestatřicetiletý rodák z Makedonie po závěrečné remíze 1:1.
Novou smlouvu se Slováckem, kam se po několika zahraničních štacích vrátil před čtyřmi roky, zatím nepodepsal.
„Já si to vždycky nechávám až na začátek ligy,“ směje se. „Ale jsem tady doma, mně se Sparta bohužel neozvala, takže pokračuju.“
Připomíná tím zájem pražského velkoklubu o jiného Balkánce ze Slovácka, jednadvacetiletého Bosňana Eldara Civiče. Spekulace umocnilo i to, že levonohý hráč chyběl proti Spartě v nominaci.
„Myslím, že to bylo ze zdravotních důvodů. Odchod do Sparty bych mu přál. Každému mladému klukovi bych přál, aby si vykopal přestup do většího klubu. To je pak může posunout zase dál,“ říká Šumulikoski, který zároveň připouští, že by tím přišel o velkého parťáka. Hráči z Balkánu k sobě mají většinou velmi blízko. „Je to jakoby můj další syn, mám ho rád. A je to i dobrý hráč, který se ještě může zlepšovat. Bude mi chybět, ale přeju mu to. Je tady pět let a určitě bude mít vždy otevřené dveře pro návrat. Ale na Spartu by rozhodně měl.“
Na Spartu „mělo“ v sobotu i Slovácko. V množství gólových šancí mělo navrch, do vedení se ale dostali v 68. minutě hosté.
„Předtím jsem měl tutovku, ale neproměnil jsem ji. Hned mi proletělo hlavou, abychom hlavně nedostali gól a on z následného brejku opravdu přišel. Vyčítal jsem si to,“ přiznal Šumulikoski. „Kdybych proměnil tu šanci, mohlo to být ještě zajímavější, ale 1:1 se Spartou se taky počítá.“
Slovácký tahoun, který při bránění plní funkci třetího stopera a směrem vpřed se bez jeho rozehrávky neobejde většina akcí, skóre znovu srovnal po čtyřech minutách. Díky remíze tým zakončil ročník na dvanácté příčce.
„V tomto roce jsme se herně hodně posunuli, zlepšili jsme držení míče, to bylo dobré. Ale byla to těžká sezona, hlavně zpočátku. Měli jsme hodně mladých kluků, ale ti si postupně začali věřit a dokázali, že na ligu mají,“ chválí Šumulikoski.
Potřebné je ale podle něj i posílení týmu. „Naše vedení ví, co má dělat. Mladých máme dost, od 18 do 22 let jich je v kádru hned devět. Nevím, jestli jich má tolik některý jiný z ligových týmů. Ale pár zkušených hráčů by mělo přijít, aby se od nich mladí ještě trochu naučili, to by snad mělo stačit,“ věří.
Uznává, že Slovácko potřebuje hlavně dalšího hrotového hráče. Poté, co před rokem ukončil kariéru kanonýr Libor Došek, chyběly týmu branky – hráči jich ve 30 zápasech dali jen 29.
„Šancí jsme ve většině zápasů měli dost, ale dávali jsme málo branek. Chyběla nám kvalita v koncovce, na tom musíme pracovat. Máme v útoku mladého Zajíce, který je dobrý, ale ještě se od někoho musí pár věcí doučit. Pak z něj bude velký útočník,“ nepochybuje Šumulikoski.
