Za Sigmu coby žolík z lavičky skóroval ve všech třech přípravných zápasech. Jak na jeho fazónu zareagují trenéři týmu před čtvrtečním domácím vstupem do 3. předkola Evropské ligy proti islandskému Framu Reykjavík?
"Vůbec nevím, na to je ještě hodně brzo. Trenér nám sestavu řekne asi až ve čtvrtek," domnívá se třiadvacetiletý útočník, na kterém je po návratu z vydařeného soustředění vidět velká spokojenost.
Kde se ve vás taková střelecká forma vzala?
Ani nevím, zkrátka se zadařilo a jsem za takovou bilanci moc rád.
Trenéři vás navíc chválí za ukázkový přístup k tréninkům. Tak moc jste se toužil prosadit do kádru Sigmy?
Už poslední dva roky jsem k fotbalu přistupoval trošku jinak, a když jsem se pak do Olomouce vrátil, tak jsem řekl, že pro místo v týmu udělám všechno. Snažím se.
Od kolika let jste vlastně hráčem Olomouce?
Přišel jsem z Poštorné do mladšího dorostu, takže od šestnácti let.
První ligu jste si pak ale moc nezahrál, máte na svém kontě jen čtyři starty v základní sestavě. Byl dřív problém na vaší straně, nebo u trenérů?
Těžko říct. Začal jsem hrávat pod trenérem Uličným, ale ten po půlroce skončil a od té doby jsem se spíš potuloval po hostováních.
Dost jste toho prožil na hostováních ve Slovácku a v Opavě. Jak moc vám ta angažmá pomohla?
Byla to zkušenost, to je jednoznačné. Každý trenér vám dá něco jiného, v každém klubu to jinak funguje. Slovácko i Opava mi v kariéře ohromně pomohli.
Každopádně to byla "jen" druhá liga. Važíte si teď o to víc šance hrát nejvyšší soutěž a navíc ještě Evropskou ligu?
Jasně. To slovíčko jen jste ale správně řekl v uvozovkách, protože v obou mančaftech byli hodně kvalitní hráči a kluby fungovaly na hodně vysoké úrovni, takže v tom rozdíl oproti lize skoro nebyl. Navíc ve Slovácku i v Opavě mají na stadionu skutečné fotbalové prostředí, fanoušci tam byli taky skvělí.
Fandili mi, cítil jsem od nich důvěru, a to mi taky pomohlo v sebevědomí. To jsem si pak přenesl i do začátku přípravy v Olomouci. Když to je navíc umocněné evropskými poháry, má člověk obrovskou motivaci.
Už hodně žijete čtvrtečním utkáním Evropské ligy?
Docela to prožívám, ale já stejně beru jakýkoliv mistrovský zápas. Samozřejmě, že v Evropě motivace bude ještě o něco vyšší, ale zase bych nerad, aby to bylo nad rámec zdravé nervozity.
Snažil jste se třeba o islandském soupeři zjistit nějaké informace?
To nedělám nikdy. Do každého zápasu jdu zkrátka s cílem, hrát co nejlíp a samozřejmě pomoct týmu gólově. Je mi jedno, proti komu hrajeme.
A je v kabině někdo, kdo si na přípravu potrpí?
Ani nevím, o tom se nějak nebavíme. Je jasné, že každý prožívá zápasy jinak.
O týden později vás čeká zajímavácesta na Island. Kam vy jste se už s fotbalem podíval?
Maximálně při soustředěních na Kypr, nic velkého za sebou ještě nemám. I při dovolené se držím tradičních míst, nepouštím se do nějakých objevování. A letadla? Těm sice vyloženě nefandím, ale nevadí mi.
Který post byste vlastně měl hrávat? Vyloženě hrotového útočníka, nebo spíš křídlo?
Vypadá to na hroťáka, tím spíš, že teď měl Michal Ordoš zdravotní problémy.
Takže budete hrát buď vy, nebo Ordoš?
Ve většině případů asi ano.
Ale v Opavě jste se objevoval i na kraji hřiště.
To je pravda, ale na levém kraji jsem hrával jenom, když nebylo zbytí.
