Slovácko proti úřadujícím českým šampionům dlouho sahalo dokonce po výhře, gólem inkasovaným v 84. minutě ale nakonec remizovalo 1:1, čímž soupeři ukončilo sérii pěti vítězství v řadě.
„My jsme holt takoví blbci. Vyhrajeme v Příbrami a pak to pokazíme, když od Opavy dostaneme čtyři góly. No a potom zase předvedeme emotivní, bojovný výkon proti Plzni,“ kroutí hlavou slovácký záložník Vlastimil Daníček. „Je to jako na houpačce. Nevím, co za tím vězí.“
Slovácko se na soupeře, kterého už deset let nedokázalo porazit, nahecovalo. Možná tomu pomohl i trenér Stanislav Levý, jenž i přes nedávné doporučení lékařů na lavičce nešetřil emocemi, často se dostával do křížku s rozhodčími. A velkou část druhého poločasu nakonec koučoval z tribuny.
„Čtvrtý rozhodčí se mě zeptal, jestli si půjdu sednout na tribunu dobrovolně, nebo mě má nechat vykázat,“ líčil Levý okamžik, kdy vztekle mrskl lahví do hřiště. „Byl to zápas se spoustou emocí. Obě strany občas nebyly spokojené s verdikty rozhodčích, což vyplynulo z důležitosti zápasu. Ale výhodou našeho stadionu je, že první řada sedadel je tak blízko hřišti, že jsme s asistentem Kordulou i tak o všem diskutovali,“ usmál se.
„Oni to teď stejně mají nastavené, že nás od lajny diriguje Michal Kordula, takže to extrémní změna nebyla,“ reagoval záložník Daníček. „Myslím, že rozhodčí zápas celkem zvládli. Bodovala většina týmů ze středu tabulky, proto jsme věděli, že musíme taky. I proto možná byly naše emoce větší. Ale k fotbalu patří a bylo to pěkné, ne?“ doplnil.
Levý šel na tribunu v 54. minutě. To už Slovácko více než půl hodiny vedlo po gólu Daníčka, jenž hlavou usměrnil Havlíkův centr z přímého kopu od rohového praporku.
„Věděli jsme, že proti Plzni musí být standardní situace jednou z našich zbraní,“ přiznal Daníček, který patří mezi sváteční střelce, v lize gól rok nedal, ale proti stejnému soupeři se prosadil i loni. „Zase je z toho remíza, ale radost mám z obou gólů. Teď je to možná o to pěknější, že jsme hráli na domácí půdě.“
Plzeň měla většinu zápasu velkou převahu, Slovácko ale oproti pohárovému zápasu s Opavou výrazně zlepšilo defenzivu, která favorita do šancí téměř nepouštěla. Jen krátce po slovácké brance střelu nehlídaného Poznara na brankové čáře zastavil stoper Košút.
Plzeňské vyrovnání skóre nakonec přišlo až před koncem, kdy přitom hosté museli po trojím vystřídání hrát v deseti bez zraněného obránce Řezníka.
„Člověk má smíšené pocity, když proti mužstvu jako Plzeň sahá tým po třech bodech. Ale musím našemu mužstvu složit kompliment za to, jak se s takovým protivníkem popralo,“ zdůraznil kouč Levý.