Neděle, 6. května, fotbalový stadion v Plzni. Zápas se blíží ke konci, už se hraje devadesátá minuta, stále platí smírný bezbrankový stav. Pak se Blažek parádně trefuje z hranice pokutového. Liberec vítězí 1:0.
Že už to něco podobného bylo? Máte pravdu.
Neděle, 22. dubna, stadion Kladna. V šestaosmdesáté minutě si Blažek nabíhá na centr z pravé strany a zblízka usměrňuje míč do sítě. Znovu výhra 1:0.
"Už si kluci ze mě dělají legraci, abych ty góly dával dřív. Že už nemám čekat na konec zápasu, aby byl klid dřív," líčí rozesmátý Blažek. "Ale takhle zase už soupeř nemá moc času, aby s tím ještě něco udělal."
Trefa v Plzni stála za to. Po dlouhém nákopu mu kostarický spoluhráč Parks ideálně sklepl míč a Blažek ho prudce napálil. A pak viděl, jak letí přesně do růžku branky.
"Už to taky chtělo nějaký pořádný gól a ne jenom skluzy nebo dorážku do prázdné. Ale musím se přiznat, že jsem měl štěstí. Jenom jsem chtěl trefil branku. A že to skončilo v šibenici..."
A co jeho gól znamená pro liberecký tým? Návrat na první místo ligové tabulky! Znovu vede českou nejvyšší soutěž a zase je o něco blíž, aby obhájil ligové prvenství. V čele se znovu dostal před Spartu, jež ke svému utkání nastoupila už o den dřív a zvítězila.
"Samozřejmě jsme věděli, že Sparta vyhrála a vedla. Nijak nás to nesvazovalo, mysleli jsme jenom na sebe a soustředili se na náš zápas," poznamenává Blažek.
Jenže v Plzni to dlouho vypadalo na remízu a libereckou ztrátu.
"Ale já jsem pořád věřil, že to zvládneme. Že třeba v devadesáté minutě to urveme," říká útočník.
Právě on pak rozhodl.
Jan Blažek - spasitel?
"Tak už trochu jo," culí se.
