Jaro jste zahájil úspěšně - dva góly v lize a jeden v Poháru UEFA. Se sedmi brankami jste mezi střelci druhý...
No, cítím se v pohodě.
Proč jste se neprosadil i včera?
Vadil vám zmrzlý terén, nebo absence stálého partnera z útoku Vachouška?
Spíš ten led. Těžko se hrálo. Z nakopávaných míčů se ve vzduchu zády k bráně nedalo nic dělat. Se spoluhráči vpředu si rozumíme všichni.
Dáváte góly nohama i hlavou. Jak nejraději?
Líbí se mi hlavou. Ale žádné souboje. Když zůstanu sám zapomenutý za obránci a přilítne to ke mně.
Kdo je nejpilnějším nahrávačem?
Asi brácha Lukáš, protože jsme spolu kopali u nás ve Staré Roli i později ligu v Plzni a teď ve Slavii. Ale po zemi mi dával dobré kolmice do běhu třeba Pavel Horváth.
Vyhovuje vám lépe i určitá pasáž zápasu, třeba hned po zahájení, nebo naopak v závěrech poločasů, kdy ostražitost obránců klesá?
Je mi to jedno. Svůj gólový čas nemám. Hlavně, když to tam spadne.
Branky střílí i vaše sestra Kateřina. Jenže ve Spartě. Povídáte si o tom?
Ani moc ne, ona má svoji hlavu. Ale párkrát jsem ji viděl, je šikovná. Umí rány i technické střely. Ale hodně těží z toho, že Sparta je jasně nejlepším družstvem u nás. Jinde hrají tři holky a ostatní mají do počtu.
Dává víc gólů než vy?
Nevím to přesně, asi jo. Ale popichovat mě? To by si nedovolila.
Proč nechodíte kopat pokutové kopy?
To ne, přenechám je radši specialistům, větším kliďasům. Já jsem u nás až poslední v řadě.
Nešel byste, ani kdyby vám šlo opravdu o krále střelců?
Nešel, fakt ne.
Tu trofej získal ze Slavie naposledy Knoflíček v roce 1985...
Já bych ji ale radši vyměnil za titul mistra pro Slavii.
Kdo je tedy váš favorit?
Kowalík ze Synotu. To je dobrý střelec, který by se uplatnil i jinde. Navíc na něj hraje celé mužstvo. U nás může dávat branky pět šest kluků. Myslím, že bude stačit třináct až patnáct gólů.
