Kisel tak připomněl soutěžní ročník 2010/11, v němž za Slavii nastoupil v sedmadvaceti ligových utkáních, pokaždé v základní sestavě a nosil kapitánskou pásku.
"Musím poděkovat klubovému šéfovi panu Řebíčkovi, že mi tenhle návrat umožnil," řekl dále Kisel, který v české nejvyšší soutěži hrál také za Bohemians 1905, Liberec a za Spartu. "Jsem moc rád, že si ve Slavii můžu prodloužit hráčskou kariéru a pomoci mužstvu bojovat ve vyšších patrech tabulky, než naposled bojovalo."
Jak se v pětatřiceti cítíte?
Výborně, kdybych se tak necítil, tak bych do toho nešel. Pokud jde o kondici, jsem na tom možná líp, než když jsem před rokem ze Slavie odcházel.
Můžete přiblížit, jak se vaše opětovné angažmá ve Slavii zrodilo?
Proběhlo to docela rychle. Ze Slavie jsem měl několik telefonátů, za čímž stojí můj manažer Jiří Müller. Ale na oficiální schůzce jsem se s panem Řebíčkem potkal až minulý čtvrtek. A dohodli jsme se bez problémů.
Na jak dlouhé smlouvě jste se domluvili?
V posledních letech se dohaduju vždycky jen na rok. Myslím, že u hráče přes třicet je roční smlouva nejlepší. A když bude oboustranná spokojenost, není problém kontrakt zase o rok prodloužit.
Hodláte hrát na špičkové úrovni ještě dlouho?
To teď neřeším. Jak už jsem říkal, cítím se skvěle a za rok se uvidí.
Kdy jste hrál poslední zápas?
Třicátého března pod trenérem Lavičkou za Sydney, když jsme prohráli ve Wellingtonu. A tím pádem jsme vypadli z play-off australské ligy.
Radil jste se s někým o návratu do Slavie?
Mimo jiné jsem to probíral s trenérem Radou, který má do Slavie taky přijít. Potěšilo mě, že se mnou počítá. Ono je totiž vždycky dobré, aby člověk věděl, na čem u trenéra je. Nemělo by přece smysl něco podepsat a pak zjistit, že třeba zrovna trenérovi moc nesedíte.
Jenže kouč Rada ještě ve Slavii není.
Ale já jsem o jeho příchodu přesvědčený.
Přicházíte jako hráčská posila, ale zároveň jste byl jmenován manažerem slávistické mládeže. Jak tyto dvě role zvládnete?
Nevidím v tom problém. Na prvním místě samozřejmě bude příprava s áčkem, ale po trénincích se budu věnovat těm mladým, od přípravky až po první dorost. Klidně kvůli tomu budu na Slavii až do večera. A nejen ve své kanceláři, ale pochopitelně i na hřišti. Stejně tak se té manažerské práci můžu věnovat od rána od osmi než začne trénink. A taky jsem rád, že před sebou mám jasnou slávistickou budoucnost, až jako hráč skončím.
Takže manažerskou roli berete od začátku se vší vážností?
Samozřejmě. Těším se, jak navážu kontakt s lidmi, kteří tady s mládeží dělají, těším se na spolupráci s nimi. Rád bych se podílel na vytvoření zdravého prostředí, ve kterém by pro Slavii vyrůstali tak dobří hráči, aby se mohli plynule přesouvat do prvoligového áčka. Což by samozřejmě souviselo s odlehčením klubovému rozpočtu, protože koupit dnes hotového fotbalistu je hodně drahá záležitost.
Když se vrátíme k vaší kariéře profesionálního fotbalisty, věříte, že prvoligovému mužstvu pomůžete?
Jak skoro všechny slávistické hráče znám, jsem hlavně přesvědčený, že mají na mnohem víc, než kam to letos v lize dotáhli. Já osobně jsem jako většina fotbalistů, mám ty nejvyšší ambice. A tak si myslím, že bych pomoci mohl. Jak těm zkušeným, tak i těm mladým, kteří se ve slávistické sestavě poslední dobou objevovali.
V Sydney vás vedl trenér Lavička, který má teď blízko k angažmá ve Spartě. Co tomu říkáte?
Moc mu přeju, aby mu ta Sparta vyšla. Za poslední rok jsme se dobře poznali, stejně tak naše rodiny. Jako o kamarádovi bych si o něm mluvit netroufl, ale přátelé jsme dobří. Je to moc chytrý člověk a výborný trenér.
Takže se může stát, že byste v podzimním ligovém derby se Spartou šel proti svému poslednímu kouči.
Tak na tenhle souboj bych se opravdu moc těšil.
