Už v sobotu vstoupí fotbalisté Olomouce do jarní záchranářské bitvy s Bohemkou. Musíme být pozitivní, nabádá Václav Jílek, trenérská naděje předposledního týmu.
Bude záchranářský duel na úvod s Bohemkou takřka klíčový?
My jsme se o tom bavili s panem Minářem (sportovním manažerem Sigmy, pozn. red.), že když Olomouc sestoupila, první jarní zápas se Slavií vyhrála a pak přišel zápas s Baníkem (2:3), který byl o vše, musel se vyhrát, nakonec bod z toho utkání by ale stačil k záchraně. S Bohemkou chceme vyhrát, ale ne za každou cenu. V první řadě bychom si neměli dovolit prohrát. Ale tím nechci jít do alibi, že nám bude stačit bod, to určitě ne. Jdeme do toho s tím, že ho chceme doma zvládnout, je to velmi důležité utkání, tak ho všichni vnímáme, ale je potřeba si uvědomit, že v 92. minutě nepůjdeme s brankářem na rohový kop, abychom dali soupeři šanci skórovat. Je to obrovsky důležitý zápas, ale není to zápas, který rozhodne o sestupu, nebo nesestupu.
Mluví se o tom, že Sigma, tradiční klub, patří jinam než do bojů o sestup. Tyhle myšlenky teď ale musíte dát stranou, že?
Pro nás je jednoznačný cíl záchrana, nemůžeme si dělat iluze, že bychom se dostali po pěti kolech na místa, kde bychom se mohli prát o horní příčky, i když nechci nic vylučovat. Nechci se spokojit s tím, že bychom se měli pouze zachránit. Naší snahou je, abychom se co nejrychleji dostali do situace, kdy se nebudeme bát sestupového místa. Když se podíváme do ochozů, tak moc lidí tam není. Je na nás, abychom předváděli takový fotbal, aby chodili. Mentalita mužstva bude rozhodující. Jestli Sigma na základě kádru patří, nebo nepatří jinam, je v danou chvíli naprosto irelevantní. Kvalita tady je, hráči ji v těžkých zápasech v přípravě ukázali, jenže tady to prostě nebude jenom o fotbalovosti, bude to o hlavě, charakteru a přístupu hráčů, protože se budeme potkávat s týmy, které budou hrát o život stejně jako my. Ve finále bude rozhodovat fotbalové srdce, ač to zní jako klišé. To byla další z věcí, na kterou jsme apelovali a na kterou jsme se zaměřili.
A má váš tým fotbalové srdce?
Od mého příchodu k mužstvu jsem ho cítil ve všech zápasech kromě posledního v Příbrami. Stejným způsobem mužstvo pracovalo v přípravě: velmi poctivě, odpovědně. Tomu odpovídají i výsledky. Je tady na čem stavět. Ale to byla příprava, přijde první soutěžní zápas a my to musíme prokázat.
Na čem dalším jste nejvíce zapracovali?
Velký progres se udělal v pracovitosti a poctivosti hráčů po ztrátě míče. Do obranné fáze jsme kompaktní. Vůbec z celkového pohledu hloubky hřiště, což je základní předpoklad pro to, abychom byli úspěšní, mužstvo pracuje velmi dobře, soupeře nepouštíme do tolika šancí. Na druhou stranu se bavíme o tom, že je tady pořád hodně herních typů, kteří mají rádi balon a někdy hru zbytečně zpomalují, nebo jdeme do situace, která ještě není připravená, jsme malinko zbrklí. To jsou takové dva protipóly, které potřebujeme vyvážit, abychom byli chytřejší a nebezpečnější pro soupeře.
Tým jste měl v přípravě k dispozici poprvé. Promítne se na jaře na něm ještě víc váš rukopis?
My se nemůžeme za nic schovávat. Měli jsme už nějaký čas, aby mužstvo dostalo tvář a hrálo podle našich požadavků. Jestli jsme pochopeni všemi hráči detailně, říct nemůžu, pořád ještě existují prostory, abychom si některé věci ujasnili, ale to není otázka tří měsíců, něco se fixuje půl roku. Je třeba si uvědomit, že hráči si budují návyky několik let a nelze za tři měsíce otočit vnímání úplně, ale dá se otočit hra mužstva jako celku. To se, myslím, daří.
S posílením týmu jste spokojený?
V rámci našich možností spokojenost ano. V úvodu byly rozpaky, ale postupem času se očekávání naplnila. Co jsme si se sportovním vedením vytyčili, tedy příchod stopera a hrotového útočníka, kteří budou posilami, zacelí se díra po odchodu Hubníka a zvýší se konkurence v útoku, se naplnilo.
Rode může díru po Hubníkovi zacelit?
Rode udělal výrazný výkonnostní progres, je to hráč, který je nastavený na práci. Většinu informací dostává od nás trenérů, je u něj vysoká míra profesionality, což dává předpoklad, aby se adaptoval a zvykl si. Zpočátku byl problém s adaptací, přece jen česká liga má vyšší úroveň než lotyšská. Teď naše očekávání naplňuje, a pokud se v tomto trendu udrží, bude pro tým posilou.
V čem měl největší problém?
Na začátku v taktice, na tom jsme hodně pracovali u videa i na hřišti. Musel si načíst český fotbal – hodně silových soubojů, hodně situací řešených v rychlosti. Postupně si na to zvykl a v těžkých utkáních, hlavně proti Štětínu, ukázal, že je na čem stavět a je schopen naše nároky plnit.
Kvůli kartám vám bude s Bohemkou chybět klíčový stoper Radakovič, v generálce hrál vedle Rodeho překvapivě místo zkušeného Rajnocha mladík Štěrba. Je teď před ním o krok?
Rajny měl lehké zdravotní problémy. Máme mladého perspektivního hráče, který nastupoval za reprezentační týmy. Má veškeré předpoklady pro to, aby do budoucna tady stopera hrál na dobré úrovni. Zkusili jsme to, ta dvě utkání zvládl, tím neříkám, že do nejbližších zápasů nastoupí, ale vyzkoušeli jsme si další variantu. Chtěli jsme ho vidět v těžkých zápasech a teď už je jen na nás, jakou dvojici vybereme. Jsem rád, že jsme na Radakoviče využili opci (hostování z Boloně se tak prodlouží o další dva roky – pozn. red.). Má velmi vysokou kvalitu, ještě si ho trochu doladíme mentálně, aby byl silný v rozhodujících chvílích, protože je mladý. Je to velmi zajímavý hráč, má před sebou velkou budoucnost.
Věčný marod David Bystroň už začíná s tréninkem?
Začíná individuálně, před čtrnácti dny jsme od doktora konečně dostali požehnání, že může začít po těch problémech, které měl. Ať s křižákem, nebo trombózou v lýtkové oblasti. Ale zase to bude běh na dlouhou trať, to není otázka, že by se dostal hned na odpovídající úroveň.
Defenzivní záložník zatím nepřišel. Je to komplikace?
Pořád tady máme Denise Canu, u kterého je problém zdravotní. Defenzivního záložníka máme, ale nemáme ho ve stavu použitelného hráče, což je potíž. Máme i Martina Šindeláře, bavíme se ještě o jednom hráči, Zatovi, který se možná zapojí do přípravy s béčkem, pokud se vše administrativně vyřídí, a v průběhu měsíce bychom viděli, jaká bude jeho výkonnost směrem k A-mužstvu. Na defenzivním záložníkovi jsme zkoušeli i Kubu Plška, roli by mohl plnit také mladý Petr Ševčík, byť je ofenzivní záložník. Ale ještě pořád není uzavřené přestupové období a podíváme se po hráči, který by tam mohl alternovat. Kdyby byl Denis Cana, máme tu pozici pokrytou.
Jak to s ním vypadá?
Jsou tam dlouhodobé problémy. Neměli jsme jednoznačnou diagnózu, ani on sám nevěděl, jak to pořádně identifikovat. Byly to svalové problémy, teď se ukazuje, že možná to bude ortopedická nebo neurochirurgická věc. Začal jiný druh léčby. Po nějaké době léčení šel do tréninku a po týdnu zase na marodku. Takhle se to s ním vleče. Je to pro nás i pro něj nepříjemné, ale děláme, co se dá, abychom se konečně dopídili, co je příčinou. Teď zkouší nový způsob rehabilitace, snad se už konečně podaří.
Jak se změní hra Sigmy dopředu s Aidinem Mahmutovičem?
Doufám, že se změní. Přichází hráč, který je dynamický a je schopen hrát z hrany soupeřovy obrany. Je důležité, aby se změnilo i myšlení některých hráčů, musíme si odpustit někdy jeden, někdy dva, někdy tři doteky navíc a je třeba Aidina hledat. Za předpokladu, že bude mít dobrý náběh, se stává obrovsky nebezpečným pro každou obranu.
Myšlení hráčů se podařilo změnit?
Zpočátku to nebylo úplně ono, postupem času – jako všechny věci, které se řeší za pochodu – se to zlepšovalo. Hlavně proti Štětínu se už Aidin dostával do kontrových situací poměrně často. Musíme si ale na rovinu říct, že ne každý s námi tady bude hrát tak vysoko, jak s námi hrály mančafty v přípravě, kde se spíš sází na presinkovou aktivitu. Je potřeba mít připravené alternativy, ale hráči silní do vápna tady jsou.
Především Tomáš Malec, nejlepší střelec přípravy. Jak se pere s tím, že bude nejspíš až druhou vaší volbou?
Zatím to snáší dobře. Ale to je kolektivní sport, v kádru je dvacet lidí a hrát může deset plus gólman. Není to jen o sportovní výkonnosti, ale také o akceptování rozhodnutí trenéra. Tomáš pracuje velmi dobře a velmi tvrdě. Výrazná změna oproti tomu, kdy jsem k týmu přišel. Jsem za to jedině rád, protože máme další možnost. Určitě to nebude Aidin Mahmutovič, který odehraje všechny zápasy 90 minut, potřebujeme i dalšího hráče, jenž má kvalitu a je nastavený, aby pracoval pro úspěch mužstva.
Máte i variantu se dvěma hroty?
Zkoušeli jsme ji v přípravě a ta možnost je. Nicméně aby to neznělo tak, že Jílek řekl, že bude hrát na dva útočníky, a pak na ně nehrál. Každý způsob hry potřebuje nějakou míru fixace, aby se hráči sžili. Je potřeba si uvědomit, že tady se dlouho na dva útočníky nehrálo, je to jiný způsob hry. Byť jsme to třeba v přípravě zkusili proti Trnavě a zvládli jsme to, tak byly vidět velké nedostatky, protože Mahmutovič s Malcem jsou útočníci, kteří nejsou tolik nápomocní do defenzivy. Je nutné si vyjasnit role, ale v momentě, kdy je budou plnit, může to být jedno z překvapivých řešení, které bychom mohli využívat.
Mahmutovič i Malec jsou v Sigmě jen na hostování do konce sezony. Nevadí vám, že pak budete útok skládat znovu?
Sigma dlouhodobě stavěla na svých odchovancích a já bych byl rád, aby tomu tak bylo i do budoucna. Ale mladí musí mít odpovídající výkonnost. Jiný parametr není. Kubu Yunise jsem neznal, velmi mile mě překvapil, do budoucna tady může hrát důležitou roli v útoku. Nezapomínal bych ani na Adama Ševčíka, který je rychlostní typ, ale není odzkoušený ligou. Myslím si, že to nebude post, který by nás případně od příští sezony měl tlačit. Jsem přesvědčený, že když mladí šanci dostanou, budou dobře vedení, tak se prosadí.
Mahmutovič je velmi rychlý, podobně na křídle Navrátil. Je rychlost základním požadavkem pro způsob vaší hry?
Já bych byl rád, kdyby všichni byli tak rychlí. Jak si hráči vyhoví, není o tom, jak jsou rychlí, ale o herní inteligenci, jestli dobře cítí prostor a vyhodnotí si herní situace. Ještě bych polemizoval, jestli je Navrátil rychlý tahový hráč, teď se jeho rychlost malinko vytrácí. Je to otázka sebedůvěry. Na prvních metrech je rychlý, ale výbušnost na delším úseku zase takovou nemá. Ale máme tam další rychlé hráče – Moulise, Petra. Považujeme to za jeden ze základních požadavků. Rychlost hráče je dnes určující. Dává nám to větší předpoklady úspěchu při zisku míče a toho, co chceme hrát.
O průnikové přihrávky by se měl starat především Michal Ordoš, který se vrací po delším zranění. V jaké formě?
Absolvoval s námi v Turecku bez problémů všechny tréninkové dávky, takže po kondiční stránce problém nemá. I on tvrdí, že se cítí velmi dobře. A když jsem to teď konzultoval také s naším masérem, říkal, že je to po dlouhé době příprava, co Michal absolvoval celou, za což jsem rád, protože zranění z konce podzimu bylo poměrně dlouhé. V zápasech ukazuje, že fotbalový um a překvapivé řešení, jež má, nám může pomoci. Ale pořád mám ještě na něj vyšší nároky v defenzivní činnosti, ovšem je tomu nakloněný a snaží se na tom pracovat.
Při absenci Rajnocha měl Ordoš kapitánskou pásku, na jaře bude kapitánem Vepřek. Proč změna?
Chtěl jsem mandát přenést na mužstvo, měla by to být jeho volba.
Nakolik máte jasno o základní sestavě?
Na 90 procent. Můžu říct, že jedničkou zůstane Buchta. Prokazuje vysokou výkonnost, dobře pracuje, hodně nám pomáhá.
V přípravě jste na krajích obrany zkoušel také ofenzivní záložníky Faltu se Zahradníčkem. Osvědčilo se vám to?
Nemáme tam moc alternativ. Málokteré mužstvo v lize má zalternovanou pozici krajního obránce tak, jak by si představovalo. Takže jsme zkoušeli varianty. Šimon Falta tam vypadá dobře, to musím říct upřímně, překvapil nás, jak to zvládá. Jsou tam nějaké nedorazy, na kterých se musí pracovat, ale má předpoklady, aby mohl levého beka velmi dobře hrát, neříkám, že primárně, ale může to být post, na kterém týmu pomůže. Z druhé strany jsme zkoušeli Vojtu Štěpána, chtěli jsme mít ještě další variantu s Tomášem Zahradníčkem. Jsou to hráči, kteří nastupovali na pozici výš, takže směrem dopředu dobré, směrem dozadu je třeba na tom pracovat, nejsou tam návyky, které by tam být měly.
Jste nervózní, zda se vám podaří v Olomouci zachránit prvoligový fotbal, aby o něj zase po roce fanoušci nepřišli?
Popravdě: zatím vůbec. Máme vizi, kterou mužstvo naplňuje. Dáváme do toho všechno. Tým je připravený. Na co to bude stačit, ukážou zápasy. Možná se budeme víc hroutit v průběhu jara, ale abychom se hroutili před začátkem, to určitě ne. Byť to vůbec nebude nic jednoduchého, to přiznávám. Ale musíme být nastavení pozitivně a přenést to na hráče, ne že se budeme bát od prvopočátku. Ani u hráčů nespatřuji paniku, všichni se těší, přípravy už měli dost. Kabina funguje velmi dobře. Jsme na sestupové pozici a nechceme tam být dlouho.
