„Byla to ta dvoušance, kdy jsem nejprve jednu střelu vyrazil a z dorážky trefil jablonecký hráč tyčku,“ připomíná Hanuš 43. minutu, v níž pálili Tomáš Hübschman a poté Vjačeslav Karavajev. „Jak jsem skočil, narazil jsem si vnitřní stranu pánevní kosti. A hrozně to bolelo.“
V utkání sice chtěl pokračovat, ale brzy se přesvědčil, že je to nemožné. „Měl jsem trošku vyražený dech, ale chtěl jsem dohrát. Jenže když jsem šel odkopávat míč od branky, zjistil jsem, že to nejde,“ líčí. „Nemohl jsem kopat, nemohl jsem si pomalu ani lehnout. Vystřelilo mi to nějaký nerv.“
Do branky se tak poprvé v sezoně postavil náhradník Matej Rakovan a Hanuš strávil zbytek utkání v kabině. Na vyšetření zamířil až druhý den. „Se svalem naštěstí nic nemám,“ oddechl si. „Můj stav se každý den lepší. Stále to cítím, ale uvidíme, jak to bude vypadat.“
Na otázku, zda nastoupí do pátečního domácího duelu se Slavií, neuměl včera odpovědět. „Bude záležet, jak se budu cítit. Chtěl bych hodně hrát, ale musím být zdravotně v pořádku. Kdybych nebyl na sto procent v pořádku a měl bych v hlavě, že nemůžu padat nebo kopat, nemělo by to cenu,“ má jasno.
