Špit není ze severočeského klubu jediný, kdo má kořeny ve Spartě.
V létě z Prahy přišli mladíci Dosoudil s Loučkou, v lednu Jiří Rosický, který je však dlouhodobě zraněný. I letitý jablonecký kapitán Weber hrál ve Spartě stejně jako záložník Michálek.
"Ale už to není jako dřív. Když v létě prodali Honzu Flachbarta, tak jsme tady sparťany zůstali jen tři: já, Dosoudil a Loučka," upozorňuje Špit.
Ve Spartě působil s přestávkami osmnáct let, ale až v létě 2002 se poprvé stal jedničkou. "Ale šanci jsem nevyužil," uznal devětadvacetiletý gólman.
Po kvalifikaci o Ligu mistrů s Genkem, kterou zpackalo celé mužstvo, se do branky postavil Blažek. A Špit se přesunul na lavičku, do své tradiční sparťanské role náhradníka. "Ve Spartě není místo pro každého. A já jsem navíc odchovanec, ti to mají všude těžší."
Ale v Jablonci dokazuje, že chytat umí. Mužstvo je po třinácti kolech čtvrté, má stejně bodů jako třetí rival z Liberce.
S formou se potkalo především v posledních sedmi kolech, za pět vítězstvích a dvě remízy získalo sedmnáct bodů. "Nedostáváme góly a jeden nebo dva většinou dáme. To dřív nebývalo," říká Špit.
V posledních šesti zápasech inkasoval jen třikrát, nedělní ligu proti Zlínu však odchytal náhradník Lovásik. "Před zápasem mě při rozcvičení píchlo v zádech. Ale snad na Spartu budu v pořádku."
Když se uzdraví, bude mít Jablonec jednu jistotu: jeho brankáři se na Letné kolena neroztřesou, Špit tam bude jako doma.
"Já si myslím, že v klidu můžeme být všichni. Když na Spartě nic neuhrajeme, svět se nezboří. Na druhou stranu jsme rozjetí, tak by se nám tam něco povést mohlo," dodal.