Když Blažek přišel mezi novináře do mix zóny, každý po něm chtěl vědět, co se vlastně v té devadesáté minutě přihodilo.
"Na Sneijdera jsem neviděl, jen jsem zaslechl pecku, jak někdo vystřelil. A míč jsem uviděl, až když proplul mezi našimi obránci," líčil sparťanský gólman. "Kdybych ho viděl dřív, mohl jsem dřív zareagovat, takhle jsem neměl šanci. Kluci pak říkali, že mi to šlo těsně kolem rukou, škoda."
A na koho se Blažek po inkasovaném gólu tak rozčiloval?
"Na spoluhráče přede mnou. Pořád jsem jim říkal, aby aspoň jeden chodil proti střelci, jenže oni Sneijderovi zase ustoupili," zlobil se ještě teď Blažek.
O prvním gólu zápasu promluvil jeho autor Miroslav Matušovič, který přišel na hřiště v průběhu druhého poločasu místo Slepičky.
"Byl to zatím nejdůležitější gól mé kariéry, ale radši bych ho vyměnil za tři body," říkal Matušovič, který prý byl hlavně rád, že vůbec v zápase dostal šanci.
Potom už popsal svou gólovou střelu.
"Míč se odrazil ven z vápna, tak jsem se do toho opřel. Krásně jsem viděl dráhu letu, jak to letí do šibenice, brankář nikde. Věděl jsem hned, že to bude gól."
Blízko k brance měl Matušovič už chvíli předtím. To když vystřelil levačkou a gólman Vonk jen s velkým štěstím vyrazil míč na tyč.
"V jejich vápně byla díra, tak jsem chtěl Vonka obstřelit. Málem se mi to povedlo, protože chyběly jen centimetry. Kdybych mířil víc k tyči, asi by to tam spadlo, ale nechtěl jsem to dát vedle," dodal Matušovič.
Brankář Blažek se pak ještě vrátil k vývoji zápasu, hlavně k bídnému prvnímu poločasu.
"Měli jsme hrát takový obranný blok od půlky naší půlky, ale samozřejmě ne tak zalezlí u vápna. Navíc jsme byli strašně pasivní a nechávali soupeře hrát," přiznal Blažek. "Prostě před zápasem jsme si až moc povídali o defenzivě a pak jsme to s ní přehnali. Navíc svou roli sehrálo, že v mužstvu jsou kluci, pro které je Ligy mistrů velkou novinkou. A to se v první půli projevilo taky."
Matušovič k tomu dodal: "Nechci do toho trenérovi kecat, ale měli jsme se už v tom prvním poločase víc vysouvat."
O přestávce si pak sparťané řekli, že takhle pasivně to dál nejde.
"Řekli jsme si to mezi sebou a zdůraznil nám to i trenér. Do druhého poločasu jsme pak šli s tím, že musíme soupeře víc napadat, aby musel gólman odkopávat, obránci aby museli odkopávat, aby prostě nemohli tak bezstarostně rozehrávat. Že do nich prostě musíme pořádně zajet. A to se nám snad povedlo. O to víc je ten vyrovnávací gól k vzteku."
