"Je mi jasné, že v útoku dostanou přednost Kulič s Peckou, ale samozřejmě bych si přál, abych mohl v zápase s Galatasaray taky něčím přispět," říká třicetiletý fotbalista. "A kdyby to bylo víc než ty dvě minuty, na které jsem šel v pohárové odvetě v Oslu, vůbec bych se nezlobil."
V odvetě 2. předkola Ligy mistrů na hřišti Valerengy Oslo se sice Holub radoval z postupu, ale v utkání se nijak ukázat nemohl. "Bylo to už jen taktické střídání," připomněl oblíbenou trenérskou variantu.
V Istanbulu už Holub před časem hrál, ještě v dresu Sparty. "Ale byl to jen přátelák na Besiktasi. Moc rád na to nevzpomínám, protože jsme prohráli tři nula."
Jméno si Holub udělal v Hradci Králové, odkud ho koupil Jablonec.
"A pamatuju si, že právě za Jablonec jsem hrál na nějakém soustředění přípravný zápas s tureckým Trabzonsporem. Ale na výsledek si už opravdu nevzpomínám."
Z Jablonce vedla jeho cesta do Sparty, kde ho však pronásledovala zranění a hodně času tak promarodil. A tak od léta 2003 hostoval na Kladně, další rok byl v Drnovicích a loni v červenci ho koupila Mladá Boleslav.
Měl slibný rozjezd, dával góly, byl nejlepším střelcem mužstva. Jenže v listopadu ho zase zbrzdilo zranění.
"Zpřetrhané křížové vazy v koleni. Pětadvacátého listopadu jsem musel na plastiku a teď děkuju boleslavskému doktoru Dvořákovi, že zase můžu hrát. Ale ta pouze byla nekonečná," říká Holub.
Dnes večer usedne Holub na lavičku a bude spoluhráčům na hřišti držet palce.
"Asi to budou nervy, je strašné, když klukům nemůžete pomoci. Jak už jsem říkal, moc rád bych tam vlítnul. Ale když se povede dobrý výsledek, budu mít stejnou radost, jako kdybych na tom hřišti byl. Věřím si, můj čas určitě ještě přijde," uzavřel istanbulské povídání Holub, s 262 ligovými starty a 66 góly suverénně nejzkušenější hráč mužstva.
