Jeho Slavia díky vydřenému vítězství 3:2 v Podněstří nakročila k osmifinále Evropské ligy.
Tušili jste, že to může být tak komplikované? V Edenu jste Šeriff rozmetali 6:0.
Jenže oni doma hrají jinak. Připravovali se na nás a neměli co ztratit, takže hráli uvolněně. Zato my věděli, že chceme zůstat první ve skupině, což nám svazovalo nohy. I když jsme dominovali, dostali jsme blbý gól do šatny a všechno si zkomplikovali.
Šeriff - Slavia 2:3, postup a první místo na dosah, rozhodl Tijani z penalty |
No právě.
Věděli jsme, že nás můžou potrestat jedině z brejků nebo ze standardky. A potvrdilo se to. Obojí.
A najednou jste krátce po přestávce prohrávali.
Byli jsme skleslí, protože jsme udělali dvě hloupé chyby a pak museli hrábnout. Ale pořád jsme si byli jistí, že na to máme.
Trenéra Trpišovského jste v šatně neměli kvůli tomu, že si zlomil nos. Radil aspoň na dálku?
Trenéři si volali, i když tu není moc dobrý signál. Říkali si pojmy a dojmy. Trenér nám o přestávce vzkázal, že hrajeme moc pomalu, tak abychom zrychlili. Nakoplo nás to, semkli jsme se.
Ačkoli se hrálo skoro v tichu? Tribuny byly poloprázdné.
Zajímavá zkušenost. Možná zaplaťpánbůh, že nepřišli lidi. Místní nám říkali, že bylo prázdno, protože se hrálo takhle pozdě večer. O to víc byli slyšet naši fanoušci. Klobouk dolů před nimi, že přijeli.
Slávisté oslavují vítězství nad Tiraspolem s příznivci, kteří cestovali až do Moldavska.
Za odměnu jste jim dali vítězství, které Slavii udrželo na prvním místě ve skupině.
To byla naše motivace: vyhrát a nekoukat se okolo. Když jsme se pak dozvěděli, že AS Řím jenom remizoval, byla to dvojitá radost.
To je přesné: vyhráli jste díky penaltě v nastavení a rázem máte dva body náskok. Jakmile příště porazíte Ženevu, postupujete.
Poprvé z prvního místa, pokud se nepletu. To je veliká motivace.
A pro vás osobně? Dva roky jste nemohl hrát, kvůli bolavému kolenu vám hrozil konec kariéry.
Pro mě je výhra už jen to, že jsem se vrátil a že můžu hrát na téhle úrovni. Dojímá mě, že na mě trenéři znovu vsadili.
Tak jste jim poděkoval perfektní asistencí na první gól Václava Jurečky.
To bylo cílené. Venca byl ve vápně jediný, tak jsem se soustředil, abych ho trefil. Však víte, jak je to s mojí levačkou. Občas mi hapruje, tentokrát jsem to trefil.
A druhá skoro asistence?
To byla narážečka, co?
Přihrál jste na půlce hřiště přímo soupeři, ale míč se pak šťastně poodrážel a byla z toho penalta.
Přitom jsme mohli prohrávat my. I ta narážečka se povedla se vším všudy. Pak to vzal na sebe Lukáš Provod, vletěl do vápna, kde ho srazili skluzem.
Slávistická radost v utkání s Tiraspolem.
Překvapilo vás, že si vzal balon útočník Tijani?
Říkal jsem si, že musí být jako náhradník studený, ale věřil jsem mu. Je to útočník. Proměnil.
Vy jste neměl choutky?
No, trochu jsem chtěl jít, ale když jsem viděl, jak se tam k míči ženou Tiži (Tijani), Zafi (Zafeiris) a Mojma Chytil, tak jsem se rozhodl, že tam nepoběžím, ať kluky zbytečně neznervózňuju. Já jim prostě věřil.
Já tedy moc ne.
To asi spousta lidí, ale já Tijaniho vidím každý den na tréninku a on to prostě proměňuje.
V Podněstří jste od úterý, domů se letí v pátek v poledne. Těšíte se?
Moc. Jen bohužel doma budeme jen pár hodin a hned jedeme na ligu do Zlína. Každopádně jsme rádi, že vezeme tři body. Nebyli jsme tady čtyři dny nadarmo.
