Pokud by platila teorie Brazilců, kontinent zaslíbený literárnímu žánru magického realismu by se jistě zaradoval. Takovéto je prý tajemství fotbalistů Kostariky: v Santosu, kde mají základnu, pijí místní vodu. A ta má vpravdě kouzelnou moc – vždyť se právě tady narodili Pelé či Neymar. „Asi v tom radši budeme pokračovat,“ usmála se kostarická mluvčí Gina Escobarová v BBC.
Ovšem pověra – byť hezká – nestojí za tím, že Kostarika zatím senzačně zvládá šampionát a vyhrála jednu z nejtěžších skupin turnaje se třemi bývalými mistry světa z Itálie, Anglie a Uruguaye.
Podstata kostarického fotbalového vzestupu je vlastně prostá. Práce, práce, spousta práce.
„Dva a půl roku pracujeme na našem systému,“ popsal kapitán Bryan Ruiz. „Proto jej skvěle známe, hrajeme agresivně, navíc dokážeme měnit tempo hry.“
Pokud si Češi někdy stěžují, že jako menší národ stěží mohou konkurovat fotbalovým gigantům, Kostaričané nyní nabídli protiargument. Jejich země má jen 4,6 milionu obyvatel.
„Žádná tajemství neexistují. Hráli jsme proti nejlepším, tak jsme museli dřít v tréninku. Pilovat disciplínu,“ řekl asistent trenéra Paulo Wanchope, bývalý hráč Premier League. Ztělesněním tohoto přístupu je, že když se tým ve tři v noci vrátil ze zápasu do Santosu, už v devět ráno fotbalisté nastoupili k přípravě. „Budeme makat dál a dál překvapovat svět,“ dodal Wanchope.
Před Kostaričany se totiž otevírá luxusní šance: v osmifinále se utkají s Řeky. V roce 1990 je ve stejné fázi mistrovství světa sestřelily v souboji s Československem trefy Tomáše Skuhravého; teď karibský národ věří, že šanci zužitkuje. „Odehráli jsme tu tři utkání s touhou, respektem a totální oddaností fotbalu. V tom budeme pokračovat,“ věří trenér Jorge Luis Pinto.
Právě on započal systém založený na píli. Na startu kvalifikace zóny CONCACAF si zanalyzoval nejslabší stránky hry Kostariky. Ale pak místo toho, aby měnil systém a tyto slabosti eliminoval, zahájil práci na jejich vylepšování.
Kurzy na jeho tým byly astronomické. Finanční hodnota celého kádru dosahuje prý zhruba na pouhou polovinu ceny Brazilce Neymara. A do toho ještě těžká skupina!
„Dovolili jsme si snít o tom, že na úvod můžeme porazit Uruguay. A povedlo se. Pak jsme snili o výhře nad Itálii, která by nám zajistila postup. Také to se povedlo,“ popisuje nadšeně obránce Junior Diaz. „Teď jsou naše sny ještě větší.“
Kostaričané se mohou stát po dvanácti letech prvním týmem zóny CONCACAF, který prošel do čtvrtfinále mistrovství světa (USA to zvládly v roce 2002). Toto sdružení celkem 41 zemí velkého rozpětí kvality i podnebí – od Panamy až po Kanadu – platí za jednu ze slabších kvalifikačních oblastí. Což tým kouče Pinta hodlá změnit.
Když se vraceli do Santosu jako vítězové skupiny, vítal Kostaričany potlesk. V neděli, po osmifinále s Řeky, může být aplaus ještě mnohem mohutnější.
