Profukuje, ale těm dvěma není v dresech českých fotbalistů zima. Možná je hřeje i pohled přes silnici na betonovou konstrukci stadionu.
Na něm budou druhý den společně s tisíci dalšími fanoušky hnát Česko k vítězství nad Ghanou na mistrovství světa.
Stan, který Pražané budují, je na louce teprve šestý, ale další budou přibývat. Češi zaplavovali den před zápasem historické město, i když ne všichni si k noclehu vybrali palouk u stadionu.
"Také máme v autě stany, ale nejdřív zkusíme sehnat něco jiného," říká Pavel Kouřil z partičky Plzeňanů.
Pak vytočí číslo na ambasádu pro fanoušky a dostává tipy na různé druhy ubytování.
Zatím neví, jaké si vybere, místo toho vtipkuje: "Manželce jsem řekl, že jdu za milenkou, a vyrazil do Německa na fotbal."
Mezitím už má Jiří Skála s partnerem své dcery Daliborem plátěné přístřeší téměř hotovo. Chystají se někam na večeři a před spaním se osprchují v umývárně na nedalekém koupališti. "Mohly tu být i naše holky," přemítá Skála s nadsázkou.
"My bychom šli na fotbal, ony se zatím mohly koupat." Oba muži jsou v pohodě, ale při příjezdu do Kolína chvíli bloudili.
Stadion je umístěn tak, že "vykoukne" až na poslední chvíli. "Pořád jsme jezdili kolem něj, ale trefit jsme to nemohli," líčí Šlauf.
Skála nad tím mává rukou, stará se o budoucnost. "Než půjdeme do města, necháme tady jen stan, vše ostatní zamkneme do auta," plánuje.
U sebe bude mít dávky inzulinu, jako cukrovkář si jej píchá čtyřikrát denně. "Dovezl jsem si proto na večer jen dvě piva, i ta jsou na diabetáře až až." Pak zapíchne do země poslední kolík a zrakem přejede stadion. Je u něj ticho a ospalý klid, ale před zápasem tu bude české "peklo" a oni budou jeho součástí.
"Pane Skálo, a jak zápas dopadne?"
"Znáte nějakého Čecha, který by nebyl optimista?" vstává dotazovaný ze země a kalhoty si oprašuje od trávy. "Vyhrajeme, i když budeme hrát v osmifinále s Brazílií!"
Pokud by k souboji s Brazílií skutečně došlo, naloží Skála opět v Praze do auta stan a...
