"Ale nejvíc proto, že by mí přátelé nikdy nepřestali s narážkami. Ne, prostě jsem si myslel, že jsme lepší než oni," vzpomínal jedenapadesátiletý Platini v rozhovoru pro oficiální internetové stránky šampionátu.
Jak se na něj někdejší vynikající fotbalista díval?
Týmy jako Španělsko a Argentina hrály výborně ve skupinách, ale vypadly brzy. Jak si to vysvětlujete?
To je příběh šampionátu: nemůžete začít dobře a taky dobře skončit. Hlavním důvodem je prvořadý důraz na fyzickou přípravu. Nicméně, musíte být i psychicky dost silní na to, abyste prošli prvním kolem bez vrcholné formy. Třeba Francouzi to dokázali, protože za tím šli přímo. A ve vyřazovací části pak měli týmy, které jim vyhovovaly stylem: Španělsko, Brazílii, Portugalsko.
Poprvé od roku 1982 se do semifinále nedostal žádný tým z Jižní Ameriky. Co o tom soudíte?
Nemyslím, že by se dalo říct, že jihoamerické týmy hrály špatně. Je pravda, že na papíře měla Brazílie fantastický tým. Tady prohráli 1:0 s Francií. Být vyřazen finalistou nepovažuju za selhání. To samé platí pro Argentinu, kterou vyřadilo Německo na penalty. V tom nemůžete hledat žádný závěr. Všechno záleží na detailech, jako je los nebo to, jestli hrajete proti domácím.
Jen jediný africký tým prošel do osmifinále, a to Ghana. Nebylo to trochu zklamání?
Podle mě to je výsledek nezkušenosti. Čtyři z pěti týmů se kvalifikovaly poprvé a to je pak těžké předvést se dobře.
