Bylo složité se s tím vyrovnat, vstřebat nenaplněné ambice, kritiku?
Porážky a smutné okamžiky ke sportu patří. Střídají se se štastnými. Je škoda, jak to dopadlo. Ale nedá se nic dělat. Je to jenom sport. Dělají se chyby, dělal jsem je já i celý tým, samozřejmě nemůžu být spokojený. Na druhé straně – jsem mladý, mám ještě čas to napravit.
Jak jste odpočíval?
Užil jsem si dovolenou, byli jsme na Sardinii, opálili se.
Poté, co jste se rozloučili bohatýrským tahem po pražských barech, jste se potkal s někým ze spoluhráčů? Nebo zapomínal jen s rodinou?
My jsme tam byli s Markem (Jankulovskim), přijel i Zdeno Grygera. Ale o fotbale jsme se vůbec nebavili. Opravdu jsme jenom odpočívali. Já hrál trochu golf.
Co byl s Ghanou horší moment? Chyba a první gól, nebo pak červená karta? Vidíte to s odstupem jinak?
Hned po zápase jsem měl jasno. Při gólu jsem podskočil míč, jen ho lízl a netrefil. Ta penalta přišla intuitivně. Snažil jsem se vypíchnout balon a trefil hráče špičkou. Chtěl jsem zabránit střele ve vyložené šanci. Oni penaltu nedali, ale o deseti už to nešlo zvrátit.
Jaké poučení si berete do dalšího fotbalového života?
Všichni to už víme, turnaj není kvalifikace. Každá chyba se na něm draze zaplatí. Což jsme nejvíc ze všech týmů namistrovství pocítili právě my. A taky že se hraje od první až do poslední vteřiny v maximální koncentraci. Ta nám chyběla v úvodu s Ghanou.
Další vývoj mistrovství potvrdil, že jste padli v nejtěžší skupině. Je to aspoň malá útěcha?
Vůbec. Já tvrdil už před začátkem turnaje, že důstojnou roli můžeme hrát, pokud budeme stoprocentně připravení, tedy i zdraví. Ale nebyli jsme v optimální formě.
V neprospěch týmu se seběhlo několik okolností. Považujete za klíčové zranění útočníků Baroše a Kollera?
Po prvním zápase každý očekával rozhodně víc, pokazili jsme to sami. Největší ztrátou byl nekompletní tým bez Baryho s Honzou Kollerem, což jsou jedni z nejdůležitějších hráčů. Ale není to výmluva. S Ghanou jsme to pokazili, s Itálií jsme taky udělali chyby. Jsem rád, že to jde hned dál, že navazuje evropská kvalifikace, kde si to můžeme malinko vynahradit.
Možná jste se příliš upnuli na první zápas proti USA a neprobádanou Ghanu tak trochu opomenuli?
Tak bych to nehodnotil. Měli jsme obavy z Ameriky, ale zvládli ji díky rychlému gólu i optimálnímu výkonu. Druhý zápas začal chybou, otevřeli jsme hru a vypadalo to, jak jsme děraví.
Přitom trenér Brückner byl kritizován za opatrnou taktiku.
My na hřišti si nemůžeme nic vyčíst. Snažili jsme se obrátit výsledek i v deseti. V dané situaci jsme se snažili o maximum.
Skutečně to nebylo v Portugalsku před dvěma lety na Euru klidnější a nažhavenější mužstvo? Zvládli jste "světový" tlak?
Tlak působí vždycky, na Evropě i na světě. I když mistrovství světa stojí o stupínek výš. Musel bych se opakovat: Kvalifikaci jsme zvládli se třinácti čtrnácti hráči, bez velkých ztrát. Tady ne. Plus jsme dělali chyby. V kvalifikaci je někdy můžete napravit, na turnaji většinou ne.
Fandil jste Italům–přemožitelům, aby došli daleko?
Už před turnajem jsem je řadil mezi hlavní favority. Abych řekl pravdu, ve finále jsem jim držel palce.
Aby se řeklo: No jo, vyřadili je šampioni.
Ne, ne, ne... To já neříkám takové fráze. Mám tam spoluhráče Luku Toniho, tak i kvůli němu. V roce 2000 na Euru ve finále nad Italy Francie vyhrála, takže to tady byla odveta.
Zasloužili si celý turnaj vyhrát?
Možná Francie by si to zasloužila víc, měla těžší cestu do finále, když musela překonat Portugalsko a Brazílii.
Itálie bouří nadšením. Ministr spravedlnosti dokonce prohlásil: Dejme amnestii obviněným ve fotbalové korupční aféře. Souhlasíte s tím?
Těžko říct, taky jsem to slyšel. Soud se na titul mistrů světa asi ohlížet nebude. Ale nechci se k tomu vyjadřovat, nemám tolik informací.
Jak se dotkne aféra vaší Fiorentiny, jaké máte zprávy?
Nás se to týká taky, píše se v novinách. Ale nemá vůbec smysl se tím zaobírat. Náš předseda Della Valle nás ujistil, že v tom nejedeme. Do Itálie letím patnáctého na kondiční testy, pak se vydám za týmem na soustředění do Folgarie.
Už 2. září čeká vstup do evropské kvalifikace proti Walesu. V jakém stavu se sejde národní mužstvo?
Já nevím. Doufám, že budeme v plné síle. Neřekl přece nikdo, že končí. Ani jsem to nečetl (až včera večer Poborský, pozn. red.). Všichni by měli být připraveni.
Už teď se ozývaly hlasy: tým přezrává. Neprospěla by obměna?
Vy toho napíšete strašně moc, kdo má skončit a kdo ne. Pokud se někdo rozhodne, oznámí to. Těch variant, jak hrát, máme víc. Při srpnové přípravě proti Srbsku bude možnost si je vyzkoušet. Musíme být kompletní a dobře začít.
 Tomáš Ujfaluši v utkání s Ghanou. |
