Samozřejmě musel popsat situaci z prvního poločasu, kdy za stavu 1:0 zlikvidoval sólový nájezd Charírího.
"Hlavně jsem chtěl zůstat stát, abych mu neotevřel prostor, do kterého by mohl zamířit. A přestože Charírí vystřelil až v posledním okamžiku, podařilo se mi na míč dosáhnout a vyrazit ho," popisoval Čech moment, v němž mužstvo podržel.
"Mám dobrý pocit nejen z výhry, ale z tohoto zákroku, něco podobného se člověku zase tak často nepovede. Jsem prostě rád, že jsem mužstvu pomohl. A jak říkám, i když to byla jen příprava, vítězství se počítá. Tím spíš, že jsme porazili soupeře, který se také chystá na mistrovství světa."
Až na zmíněnou ošemetnou situaci Čech moc práce neměl. "Sice na mě šlo pár střel, které mohly z tribuny vypadat nebezpečně, ale tyhle míče mířily dost mimo. Kontroloval jsem je."
Vzhledem k malé vytíženosti tak český brankář mohl bez většího napětí sledovat dění před sebou.
"Musím říct, že všichni kluci do toho šli nadoraz. To bylo vidět na každém souboji. I tohle stojí za vyzdvihnutí," mínil Čech.
Jestli mu něco přece jen trochu kazilo náladu, byly to některé jeho nepřesné odkopy.
"To mě docela vadilo. Možná to bylo tím, že mě dost bolely nohy, protože jsem trénoval opravdu tvrdě. Navíc mi tyhle odkopy šly parádně dneska dopoledne na tréninku. No, možná jsem si je měl radši šetřit na zápas," pokračoval čtyřiadvacetiletý gólman.
A jak z brankářova pohledu vypadaly některé ostřejší zákroky arabských hráčů?
"Neřekl bych, že byla až tak hrozné, jak se mohly zdát. Podle mě to bylo tou únavou, vždyť Saúdové se připravují v Seefeldu taky. Souhlasím, že některé jejich fauly nebezpečné byly, ale hranici únosnosti podle mě nepřesáhly."
Všichni reprezentanti se těší, jak v příštích dnech bude únava odeznívat.
"Už včera jsme zápasem v Axamsu přešli do herní přípravy, takže teď už půjde o ladění formy. A příští týden v sobotu s Trinidadem to už bude opravdu generálka."
