Japonsko šílí, jeho hvězdy jdou do boje

Tokio - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) Japonci se dnes vzbudili do svého léta očekávaného fotbalového dne D. Místo konání? Saitama, ležící pár kilometrů severně od Tokia. Kdy? Od šesté do osmé hodiny večer místního času. Kdo? Japonsko proti Belgii. Na tento okamžik čekala země několik let. Proto pár hodin před zápasem o něm všichni hovořili, všichni se těšili na vítězství a všichni hodlali zasednout k televizorům. Víra ve schopnosti místních fotbalových hvězd je obrovská a Japonci ještě nikdy v historii nepropadli takovému fotbalovému šílenství.Dále čtěte: Souhrn všech článků z pondělních zápasů

„Evropané nás podceňují a jejich pohled na Japonsko i na náš fotbal svědčí o hlubokém nepochopení,“ napsal včera v listu Asahi Šimbun komentátor Jo Takacumi. Jenže jak se zdá, Japonce skutečně podceňovat nelze.

„Je to černý kůň šampionátu,“ tvrdí například slavný anglický internacionál Bobby Charlton.

„Určitě máme šanci postoupit do dalšího kola,“ hodnotí svůj tým i přední japonský fotbalový odborník Hidecune Išida. I podle jiných znalců není pro Japonce skupina H s Belgií, Ruskem a Tuniskem tak těžká.

Země vycházejícího slunce přitom bezmezně věří hlavně svým dvěma hvězdám hrajícím v Evropě.

Pětadvacetiletému rebelovi Hidetoši Nakatovi a o tři roky mladšímu Šindžu Onovi.

Japonský fotbal

Nejlepší hráči: záložníci Nakata a Ono, brankář Kawaguči, útočník Janagisawa.
Nejlepší ligová mužstva: Kašima Antlers, Šimizu S-Pulse, Cerezo Osaka, Džubilo Iwata, Jokohama F Marinos.
První stadion: postaven v roce 1970 v Kóbe
Postavení na žebříčku FIFA: 32. místo.
Účast na MS: 1998, 2002.

První hraje za italskou Parmu, ale po mistrovství má přestoupit do londýnského Arsenalu. Druhý je zase oporou Feyenoordu Rotterdam.

Nakata měl sice rozepře s francouzským trenérem Japonců Philippe Proussierem, ale kvůli šampionátu byly důkladně zameteny pod koberec. „Všechno je v pořádku, uspějeme,“ říká v posledních dnech Nakata. A trička národního dresu s jeho jménem jdou ve všech obchodech na dračku.

Ona zase velmi dobře znají Rosický s Kollerem, protože jeho Feyenoord porazil 8. května ve finále Poháru UEFA jejich Dortmund 3:2.

Na Nakatu a Ona, kteří hrají v záloze, spoléhá i trenér Troussier, neboť mužstvu naordinoval systém pouze se dvěma útočníky a s pěti záložníky. „Japonsko může získat letos i titul mistra světa. Jsme na to připraveni,“ komentoval nadneseně minulý týden svoji strategii a taktiku. Neopomněl ovšem dodat, že mužstvo je v domácím prostředí pod nepředstavitelným tlakem.

„Zvítězíme! Musíme vyhrát! Hodina pravdy udeřila!“ Všechna japonská média se předhánějí v co nejvýraznějších titulcích a vsugerovaly veřejnosti, že slavná vítězství jsou už na dosah.

Sami japonští fotbalisté jsou ovšem daleko opatrnější a realističtější, vždyť většina z nich hraje pouze v japonské lize. A ta určitě nepatří k nejlepším na světě.

„Belgičané i Rusové jsou silní soupeři, bude těžké je porazit,“ chladí optimismus Japonců Nakata.

Ale zda se Japoncům podaří naplnit jejich fotbalový sen, ukáže dnešní zápas s Belgií. Hodinu po poledni našeho času vypuknou v Japonsku nebývalé oslavy (to v případě vítězství), nebo zavládne typické hrobové ticho (to v případě porážky). Co se má dít při remíze, zde nikdo zatím neřeší.

Japonské fanynky se během zápasu Německo - Saudská Arábie radují s namalovanými vlaječkami na tvářích z jasného vítězství favorita.