Amler byl jedním ze šestnácti asistentů rozhodčích, které komise rozhodčích nasazovala od začátku až do závěrečných kol mistrovství. Přitom původně bylo mužů s praporkem šestatřicet, stejně jako hlavních rozhodčích. Vrcholem, o němž se mu před šampionátem ani nesnilo, byla nominace k semifinálovému duelu Německo - Korea 1:0. Amler s praporkem v ruce asistoval celkem při pěti zápasech.
"Dnes vidím, že jsem se před lety rozhodl dobře, když jsem se specializoval na funkci pomezního rozhodčího," poznamenal čtyřiačtyřicetiletý Amler s uspokojením po návratu do Prahy.
Sudí, kteří nebyli nominováni k posledním dvěma utkáním, měli už od pátku přece jen volnější režim. "Plánované tréninky jsme sice dodržet museli, ale místo na hřiště jsme chodili třeba na bowling," popisuje. "Volného času už bylo taky víc, takže jsem si mohl dopřát i tu vyjížďku na kole. V pátek odpoledne jsem si dal asi osmdesát kilometrů."
Nezapomenutelný prý byl i sobotní výlet do národního přírodního parku Hakone vzdáleného sto padesát kilometrů od Tokia. "Procházeli jsme se takovým sopečným pohořím, já ještě s jedním kolegou jsme se pak vypravili i do oblasti, kde nejvíc dochází k otřesům a ze země stoupá sopečný plyn. Byl to opravdu zážitek."
Zatímco v průběhu mistrovství se Amler k povážlivým chybám některých kolegů nechtěl vyjadřovat, po návratu do vlasti už názor změnil. "I vedení FIFA jasně naznačilo, že by se o takových chybách veřejně mluvit mělo. Tím spíš, pokud jde o chyby evidentní."
Amler však v žádném případě nepřipouští, že by šlo o pochybení umyslná. "Jsem přesvědčen, že i ty do nebe volající chyby vznikají neúmyslně, jen na základě špatného postavení rozhodčího, který potom některé herní situace či souboje prostě nepostřehne tak, jak by měl. A také si myslím, že rozhodčí, kterým to na mistrovství nevyšlo, nebudou nijak trestáni. Kontinentální federace jen při nominacích na významné mezinárodní turnaje prostě dají šanci jiným."
V těchto dnech se už rozhodčí Amler pomalu musí připravovat na českou nejvyšší soutěž, která začíná o posledním červencovém víkendu. "Seminář rozhodčích jsem kvůli mistrovství zmeškal, takže kondiční testy budu dělat dodatečně. A jestli i něco z teorie, to teprve uvidím."
Obavy z dodatečných testů Amler nemá. "Fyzičku jsme museli podle plánů od komise rozhodčích FIFA pilovat už před mistrovstvím a řekl bych, že na samotném šampionátu jsem si ji ještě o něco vylepšil, protože jsme trénovali vlastně denně. A váhu třiasedmdesát a půl mám pořád stejnou," říká.
Na otázku, jak naloží s odměnou 17 500 dolarů, kterou si na mistrovství "vymával" každý ze šestatřiceti asistentů, Amler reagoval: "Je mi jasné, že lidi ty peníze zajímají ze všeho nejvíc. Ale už jsem říkal, že jsem měl na mistrovství také nějaké náklady a hlavně, že tu odměnu doma taky zdaním. Takže zdaleka to nebude dělat přes půl milionu, jak si kdekdo myslí. A co zbyde bych chtěl z větší části použít na založení nadace, která by se věnovala začínajícím talentovaným rozhodčím a vývoji technických pomůcek, které s rozhodováním souvisejí. Alespoň takové mám představy, musím se s někým poradit, jak na to."
Rozhodčí Amler se však také musí věnovat svému civilnímu povolání ve Fyziologickém ústavu Akademie věd České republiky. Vždyť i v době své neplacené dovolené, kdy pobýval na šampionátu, řešil přes internet se svými spolupracovníky nejeden problém. Čím se tedy muž, kterého zná veřejnost především jako fotbalového arbitra, na svém pracovišti vlastně zabývá?
"Momentálně zkoumáme strukturu jedné důležité bílkoviny, která je součástí každé lidské buňky," přibližuje doktor přírodních věd. "Jde o bílkovinu s názvem Na,K-ATPáza a její špatné funkce bývají příčinou celé řady chorob. A my se snažíme přijít na to, co ty špatné funkce způsobuje."
 Rozhodčí Evžen Amler (vlevo) nastupuje společně s kolegy Meierem a Arnaultem k semifinálovému zápasu MS Německo - Korea. |
