Pro generaci ročníku 1998 to znamená konec, smutné loučení. Čeští mladíci doufali, že by se mohli společně ještě jednou potkat na přelomu května a června na vyřazovací části turnaje.
„Vidím na klucích zklamání, chtěli jsme se poprat o čtvrtfinále, ale musíme sportovně uznat, že hlavně Španělsko je mnohem dál,“ uvedl Krejčí.
Španělsko - Česko 2:0mladíci na Euru dohráli, na favorita neměli |
Co rozhodlo? Proč si tým nevypracoval jedinou gólovou šanci? Ukázalo se, že to proti Španělsku bývá nemožné?
Byla to porážka se ctí. Z předchozích zápasů jsme věděli, že Španělé mají sedmdesát procent držení míče, dalo se předpokládat, že nás dostanou místy do hlubokého bloku. Chtěli jsme je ale předsunout a dostávat do nekomfortu, což se nám v první půli i dařilo. V předfinálních situacích ale chybělo zakončení... Jsem nicméně rád, že jsme sehráli slušné utkání s budoucími hvězdami evropského fotbalu. Nemáme se zač stydět.
Byla zlomovým momentem Eura remíza se Slovinskem, kde se od vás čekalo víc?
Neřekl bych, že se to tam zlomilo. Bylo mi jasné, že rozhodující budou první dvě utkání. S Itálií jsme uhráli cennou remízu. Jediné, co mě mrzí, co si vyčítám, je první poločas se Slovinskem. Nehráli jsme dobře, neunesli jsme tíhu zápasu a zbytečně jsme nakopávali, přizpůsobili se soupeři. Po prostřídání jsme se zlepšili, ale bohužel to bylo málo na víc než bod.
Proti Španělsku jste udělal pět změn v základní sestavě. Proč?
Není snadné hrát třikrát týdně, chtěli jsme pustit na trávník i jiné kluky. Odvedli všichni kvalitní, pracovitý výkon, se Španěly není snadné hrát. Ještě bych dodal k výsledkům ve skupině, že i kdybychom zdolali Slovince, museli bychom uhrát proti Španělsku bod. Itálie i Španělsko, zejména Španělsko, má lepší tým než my.
Největší bolestí týmu byla ofenziva. Jen dva góly, oba vlastní. Čím to bylo?
Itálie a Španělsko jsou mnohem dál... Hodně nás prověřily, pro kluky je to obrovská zkušenost. Takový zápas si těžko zahrajou v lize, mohlo by jim to pomoct, chci jim za vše poděkovat. Máme spoustu vzpomínek, zkušeností, mistrovství Evropy nehrajete každý rok, vážím si toho. Klukům přeju, aby v budoucí kariéře se jim dařilo a věřím, že na to budeme vzpomínat jen v dobrém. Spíš bych hledal pozitiva.
Jaká?
Vytáhli jsme řadu mladíků, kteří nasáli atmosféru Eura a neztratili se. Šulc, Karabec, Ostrák, Vitík ukázali, že můžou být příslibem. Měli jsme v kádru sedm hráčů pro příští kvalifikační cyklus, to jsou pozitivní zprávy.
Někteří hráči ukázali, že by měli potenciál i pro áčko. Mohlo by se do něj pár vašich svěřenců posunout?
Souhlasím, s Jardou Šilhavým se o tom bavím neustále. Nějaké hráče v hledáčku určitě má. Kluci to ukazují i v lize. Zmínil bych Láďu Krejčího, vážím si, co tu předvedl za výkony. Kdybych měl Davida Zimu a nějaké hráče, neměl bych tak svázané ruce a Láda by mohl hrát na stejné pozici jako ve Spartě. I tak odehrál skvělý turnaj. Příjemně překvapený jsem z výkonů Karabce, ukázal velký potenciál, může z něj vyrůst zajímavý hráč.
Ještě někdo vás napadá?
Třeba Pavel Bucha, jeho výkony v Plzni mají vzestupnou tendenci. Nerad bych na někoho zapomněl. Budu všem klukům držet palce.
Udělal byste za dva a půl roku u týmu něco jinak? Měnil byste, nebo činil stejná rozhodnutí?
Je to složité, v mládeži se dělá fotbal trochu jinak. Jedenadvacítka je vrcholem mládežnického fotbalu. Zdědíte mančaft v devatenácti, pracoval jsem s nimi ve dvacítce, kádr se neustále obměňuje, musíte z kluků vytáhnout to nejlepší, co umějí. Vyhodnotil jsem to tak, že kluci byli úspěšní hrou srdcem, bojovností, neradi prohrávají. Ročník 98 odehrál třetí mistrovství Evropy. V některých zápasech bych si představoval lepší herní tvář, ale i tak jsme to zvládali. Z osmnácti zápasů tři prohrát není špatné. Nehledal bych, že se něco nevydařilo. Budu vždy hledat pozitiva.
Do jedenadvacítky nastoupí nová generace, budete u ní vy, nebo někdo jiný?
Uvidíme. S vedením asociace jsem mluvil před Eurem, během dubna budeme mít sezení a budeme řešit další spolupráci.
