Vítězové - včetně náhradníků - se chytili kolem ramen, krátce postáli v hloučku na své polovině a pak po společném rituálu všichni vykročili k tribunám.
Kynuli, tleskali a fanoušci ve stoje aplaus vraceli. Ani teď neztichli a naplno skandovali, než jejich hrdinové pomalu zmizeli v kabinách. A při odchodu ze stadionu spustili znovu.
Vlastně jako po celý zápas, jenž byl pro oba týmy premiérou na mistrovství Evropy. Však si taky užili hymnu, až z toho mrazilo!
Možná ztichli při úžasném sólu slovenského tahouna Hamšíka, který ve čtvrté minutě vydoloval míč a rozjel parádní sólo, při kterém se vyhnul dvěma protihráčům, pak zase a už už zakončoval podél brankáře. O to víc bouřili, když bek Davies ve skluzu odvrátil téměř jistý gól.
A ještě víc, když se jejich modla Bale postavil k přímému kopu a z pětadvaceti metrů, z první přímé střely na branku, zaskočil gólmana Kozáčika.
Hlasitě hučeli, když na velkoplošné obrazovce viděli opakované záběry souboje stopera Škrtela s Williamsem, který vypadal při nejmenším riskantně. Pískali, když Slováci v nastaveném čase ještě spěchali za vyrovnáním.
Nový, moderní, loni otevřený stadion s kapacitou 42 tisíc míst charakteristický mimo jiné bílou barvou výrazně zčervenal. Od hlavní tribuny přes prostor za levou brankou, po horním prstenci protějších ochozů i z dalších míst se nesla Walesu hlasitá a neúnavná podpora. Na sobě poctivě červené dresy, kolem ramen vlajky, v rukách šály...
Slovenským příznivcům patřily především sedačky za pravou brankou a i oni byli hodně slyšet, ač to proti přesile měli přetěžké. Velšská převaha byla koneckonců znát už hodiny před výkopem v centru Bordeaux. Když se třeba u nádraží ozval slovenský pokřik, druhý ho rychle přehlušil.
POJĎME, CHALANI! Slovenští fanoušci před vstupem jejich reprezentace do Eura ve Francii.
I tak se Slováci snažili. Při zápase skandováním povzbudili pokopaného Hamšíka, ožili a buráceli, když kouči Kozákovi vyšlo střídání a náhradník Duda vyrovnal po minutě na hřišti. „Atmosféra byla výborná,“ chválil Matúš Kozáčik. „Byl to pro všechny velký zážitek,“ dodal trenér Ján Kozák.
Ale v závěru, po gólu Robsona-Kanua z 81. minuty, už zase jela jen velšská party. Až do konce zápasu, po něm a zřejmě i dál večer ve městě.
