„Cítím, že potřebuji nový impulz, novou šťávu,“ svěřil se po domácí rozlučce, remíze s Táborskem. Derniéra jej čeká zítra v Třinci.
Co vás unavilo?
Snažil jsem se pracovat na sto procent, hlavně na úkor rodiny a dalších věcí. Nejsem s ní doma, jsem z toho hodně vyšťavený. Bydlím v Teplicích. Když jsem byl na prvním angažmá ve Varnsdorfu, můj kluk ještě žil v Teplicích, teď studuje v Olomouci. Vidíme se jednou za dva tři měsíce. Paní zůstala sama doma, jsme spolu jednou týdně. Vím, že trenérský život to obnáší, ale už nechci být takhle od rodiny. Že bych byl starý a chtěl se uklidnit, to ne, zase se na ten adrenalin těším.
Jaký máte další plán?
Jednal jsem i ohledně mládežnického fotbalu. Pamatuji, jak trenér David Vavruška kdysi říkal, že už nechce dělat dospělý fotbal. V některých momentech člověk opravdu přemýšlí, jestli není lepší se z různých adrenalinových situací stáhnout a dát se na rok dva do klidu. Ale když jsem si vyhodnotil pro a proti, rozhodl jsem se, že budu v dospělém fotbale pokračovat.
Kde?
Nechci to specifikovat. Není to angažmá, že bych každý den dojížděl domů, s tím jsem ztotožněný. Ale mělo by to být v Čechách a cestování snesitelnější. V téhle době není daleko ani 200–300 kilometrů. Důležitá je cesta, teď jsou všechny silnice v republice rozkopané. Chytnete dva semafory a jedete z Teplic i do Ústí jednu hodinu.
Je Varnsdorf uzavřená kapitola?
Neřekl jsem, že se sem už nevrátím. Ani dřív jsem to neříkal. Ale teď odcházím, na 99 procent se rozhodne do pátku. Konzultoval jsem to i s ředitelem klubu panem Gabrielem, vyslechl jsem si jeho názor. Byl trošku překvapený, že jsem přemýšlel také o mládeži. Ale někdy je lepší neudělat unáhlené rozhodnutí a všechno řešit s chladnou hlavou.
Po postupu jste odešel do Podbrezové, později do Jablonce.
Poprvé jsem do Varnsdorfu přišel jako neznámý asistent, který sedm let pomáhal výborným trenérům. Pak začaly chodit nabídky. Stalo se, že v pondělí jsem byl rozhodnutý pro jednu a v úterý zavolal někdo další. Byl jsem totálně zamotaný. Teď se jedná o tři kluby. Zvažuji koncepční a systémovou stránku. Trenéři se často střídají, přitom stačí jeden dva zápasy a mančaft se může zase zvednout. Právě proto je Varnsdorf pro trenéra vzácný, protože pan Gabriel nikdy neřeší věci s horkou hlavou a spíš on uklidňuje. Svojí lidskostí umí trenéra dát do klidné pozice.
Ale i vás si všichni chválili. Jak tyhle lichotky přijímáte?
Hezky se to čte a poslouchá, ale všechno je o hráčích. Trenér není až tak důležitý, pokud oni pochopí, co po sobě chceme. Když se dodržují pravidla a zásady, nemá nikdo problém. Kdo nechtěl respektovat moje představy, s tím jsem se rozloučil. Ale za těch pět let ve Varnsdorfu šlo nejvýš o dva hráče.
Varnsdorfský šéf: Chci podobný typ trenéra Vlastimil Gabriel, ředitel FK Varnsdorf Fotbalový Varnsdorf se sbírá ze šoku, s odchodem trenéra Zdenka Frťaly z druholigového klubu málokdo kalkuloval. „Co na to říct? Nic. Tak končí. Mám skočit z okna?“ naznačil ředitel Vlastimil Gabriel, že ho tahle varianta překvapila. „Čekal jsem, že tady bude delší dobu.“ Po nedělní remíze s Táborskem, která pro Varnsdorf znamenala záchranu 2. ligy, Frťala v kabině oznámil svůj konec. Vybírá ze tří nabídek. „Panu Gabrielovi jsem to taky řekl, aby se v předstihu mohl připravit na nového trenéra, to je slušné. Ale nikoho jsem místo mě nedoporučil, to bych si nedovolil. Bude se nám po sobě stýskat, protože práce pro trenéra je tady naprosto fantastická,“ svěřil se Frťala. Kdo slovenského sympaťáka na lavičce Varnsdorfu nahradí? „Jména nástupců v hlavě ještě nemám, takže nevím. Ale chci typově podobného trenéra,“ prozradil šéf Gabriel. „Chci ho do začátku přípravy, tedy do půlky června. Nejdřív si musím vyhodnotit sezonu a její závěr. Potom začnu jednat.“ |
