„Musím říct, že se startem sezony jsem spokojený,“ hlásí brzy dvaatřicetiletý Komínek.
Čekal jste, že by to mohlo Velkému Meziříčí jít až takhle dobře? První místo po deseti odehraných kolech je super vizitka...
Řekl bych to asi takhle – věděl jsem, že je tady kvalitní tým s dobrou ofenzivní hrou, ale také to, že má i nějaké mezery dozadu. Proto jsem rád, že si to takhle pěkně sedlo a daří se.
V souvislosti s výrazně lepší defenzivou zmiňoval trenér právě váš přínos. Prý jste ale zpočátku nechtěl o roli defenzivního záložníka ani slyšet. Teď to ovšem vypadá, že to byla trefa do černého...
(směje se) Při pohledu na naše dosavadní výsledky asi ano. Ale váhal jsem. Po těch dlouhých letech na stoperu, odkud jsem viděl všechno pěkně zezadu, jsem se nové role trochu obával.
Už se ve Velkém Meziříčí hlasitěji skloňuje téma případného postupu o soutěž výš?
Na to je podle mě ještě hodně brzy. My jsme od trenéra dostali cíl pohybovat se co nejvýš a bojovat s těmi nejlepšími o přední příčky.
Je zřejmé, že v MSFL už musí naprostá většina hráčů při fotbale také pracovat, přičemž vy jste si zvolil velmi netradiční zaměstnání. Co vás lákalo na práci dozorce v mužském nápravném zařízení?
Dostal jsem tuhle nabídku od člověka, který dělal dlouhé roky fotbalového maséra, a nakonec jsem ji i přijal. Je sice pravda, že jsem měl spíš vizi dělat někde u policie, případně ve vojenské službě, ale protože i tohle šlo skloubit s fotbalem, kývnul jsem.
Jak dlouho už ve věznici v Rapoticích pracujete?
Od září 2010. Mojí služební náplní je eskorta odsouzených. Je to sice práce, která je hodně náročná na psychickou odolnost, ale já jsem v ní spokojený.
A na co si musí dávat dozorce hlavně pozor?
Jde o to, že postupem času se z toho může stát, jak bych to řekl, vcelku běžná situace. Jenže v tom- hle zaměstnání musíte zůstat pořád obezřetný.
